Prach

36. nejvyšší denní koncentrace PM10 v ČR v roce 2018

V minulém článku jsem se zabýval průměrnou roční koncentrací PM10 v roce 2018 na území ČR. V dnešním článku navážu a podíváme se na zoubek dennímu imisnímu limitu pro tuto škodlivinu. Legislativa praví, že imisní limit pro průměrnou denní koncentraci je 50 µg∙m–3, tato hodnota však může být za kalendářní rok 35x překročena (10 % dní). Jak tedy vypadal rok 2018 z hlediska této charakteristiky? Více v článku.

Všechna použitá data pochází z tabelárních ročenek ČHMÚ zveřejněných zde.

36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10

Jak jsem již uvedl, hodnota imisního limitu 50 µg∙m–3 může být za kalendářní rok 35x překročena. V odborné literatuře se tak hodnotí 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 za kalendářní rok, která pokud překročí hodnotu 50 µg∙m–3, tak je imisní limit překročen. Pro zjednodušení se občas používá tzv. počet dní s překročením hodnoty imisního limitu (50 µg∙m–3). Pokud se za kalendářní rok vyskytne těchto dní více než 35, je překročen imisní limit.

Tolik k teorii a nyní již hurá na data. V lecčems budou výsledky velmi podobné tomu, co jsem ukazoval již u průměrné roční koncentrace, a tudíž se pokusím tolik nerozepisovat 🙂.

V roce 2018 došlo k překročení imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM10 na 45 lokalitách státní sítě imisního monitoringu. Je to o 4 lokality méně, než v roce 2017, ale téměř dvojnásobek proti roku 2016, kdy došlo k překročení denního limitu pro PM10 pouze na 23 stanicích v ČR. Za období 2010–2018 došlo k překročení tohoto limitu na nejvíce lokalitách v roce 2011, kdy limit nesplnilo 89 stanic.

Stanice, které překračují denní imisní limit pro PM10 jsou na následujícím obrázku červeně. Je dobře patrné, že na rozdíl od průměrné roční koncentrace se již nejedná pouze o Moravskoslezský kraj, i když v tomto kraji dochází k překročení na nejvíce lokalitách (24). Je však potřeba si uvědomit, že v tomto kraji je státní síť imisního monitoringu ČR nejpočetnější.

V následujícím grafu jsou pak uvedeny po krajích zprůměrované 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 za rok 2018. Jedná se o jakési základní srovnání koncentrací v jednotlivých krajích. Graf vlevo nahoře ukazuje průměr ze všech stanic imisního monitoringu ČR – do průměru jsou započteny 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 ze všech stanic bez ohledu na to, jestli jsou venkovské, městské, dopravní nebo pozaďové. Zkrátka vše. Graf vpravo nahoře ukazuje pouze venkovské pozaďové lokality, graf vlevo dole městské pozaďové lokality, a poslední graf vpravo dole zobrazuje hodnoty pro dopravní lokality.

Prvním třem grafům vévodí Moravskoslezský kraj. Venkovské i městské 36. nejvyšší denní koncentrace se od sebe v roce 2018 příliš nelišily, a byly výrazně vyšší než jediná ostravská dopravní stanice, která v roce 2018 naměřila dostatek dat pro hodnocení (Ostrava-Poruba DD). Nízké hodnoty v rámci kraje naměřily pouze stanice Bruntál-škola a Ostravice-golf.

V případě Prahy platí to, co v případě průměrné roční koncentrace PM10. Průměr ze všech stanic navyšují dopravní stanice – na 5 ze 7 dopravních stanic byl překročen imisní limit, nejvyšší hodnoty naměřily stanice Praha-10-Vršovice (57,8 µg∙m–3) a Letiště Praha (57 µg∙m–3). Naopak v případě městských pozaďových lokalit došlo k překročení pouze na stanici Praha-1-nám. Republiky (51,5 µg∙m–3). V průměru se tak městské pozaďové lokality umístily v rámci ČR jako 4 nejlepší s podobnou hodnotou, jako mají městské pozaďové lokality v Jihomoravském kraji.

Jihomoravský kraj se opět pohybuje zhruba na republikovém průměru. Z hlediska venkovských pozaďových lokalit ČR je to mírně „horší průměr“, z hlediska městských pozaďových lokalit je to „lepší průměr“ 🙂. Dokonce ani dopravní lokality v průměru nepřekročily hodnotu 50 µg∙m–3. Je však nutno podotknout, že do hodnocení nevstoupily dvě „tradičně“ nejhorší lokality Brno-Svatoplukova a Brno-Zvonařka z důvodu nedostatku dat pro hodnocení. Na druhou stranu do hodnocení vstoupila stanice Brno-Úvoz, která byla velmi výrazně ovlivněna stavbou v těsné blízkosti měření, jak jsem o tom psal zde. Nicméně i v roce 2017 byl průměr ze všech dopravních stanic nižší než 50 µg∙m–3 (45,8 µg∙m–3). Výrazné zhoršení na Úvoze tedy +/- vyrovnalo chybějící stanici Brno-Zvonařka (stanice Brno-Svatoplukova nezasáhla kvůli přesunu do hodnocení ani v roce 2017).

Vývoj průměrných ročních koncentrací od roku 2010

A teď trochu o vztahu roku 2018 k osmi předešlým. Nejprve opět jeden velmi obecný krabicový graf, který ukazuje statistické zpracování 36 nejvyšších denních koncentrací PM10 ze všech stanic v ČR, které naměřily dostatek dat pro hodnocení. Samozřejmě je možné argumentovat, že v jednotlivých letech nebyl vždy stejný počet měření atp. Ale toto není velká věda, navíc počet stanic je dostatečně vysoký, aby bylo možné tento graf sestrojit s jistou důvěrou v to, co ukazuje.

Z grafu je patrné, že rok 2018 se z hlediska 36. nejvyšší denní koncentrace příliš nelišil proti roku 2017. Ona výrazně odlehlá hodnota je stanice Věřňovice, ležící na hranici s Polskem. 36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10 zde v roce 2018 dosáhla hodnoty 93 µg∙m–3! Pro úplnost – v roce 2010 to ještě bylo 142,3 µg∙m–3!!!! Opět upozorňuji na nesmysl srovnávání ovzduší v Brně a v Moravskoslezském kraji. Stále to zde zaznívá a stále to není pravda. Nejvyšší hodnotu v Jihomoravském kraji v roce 2018 naměřila stanice Brno-Úvoz (54,4 µg∙m–3, opakuji se, ale pro jistotu – zde je důvod), druhá nejvyšší koncentrace pak byla naměřena na stanici Brno-dětská nemocnice (48,8 µg∙m–3).

Z hlediska této charakteristiky byly nejlepší roky 2016 a 2015. Ale zpět k hodnocení roku 2018 vůči předešlým rokům. Opět žádná velká věda. Graf vlevo nahoře ukazuje průměrnou koncentraci PM10 ze všech stanic v ČR, následují 3 grafy filtrované dle jednotlivých krajů.

Opakuje se situace jako v případě průměrné roční koncentrace. Z hlediska celé ČR byl rok 2018 čtvrtým nejlepším v řadě od roku 2010. Rok 2010 byl nejhorším za celé sledované období jak v ČR, tak ve všech krajích. V jednotlivých krajích se pak posuzování roku 2018 může mírně lišit. Například v Jihomoravském kraji se jednalo o 3. nejlepší rok (lepší než průměr), v Moravskoslezském kraji, podobně jako v průměru za ČR, se jednalo o 4 nejlepší rok. Ale např. v Praze se jednalo o 4. NEJHORŠÍ rok ve sledovaném období (6. nejlepší). Rok 2018 se tak z pohledu této charakteristiky příliš neliší od roku 2017, v některých krajích došlo k mírnému zlepšení (např. Zlínský, Olomoucký či Královehradecký).

A na kterých konkrétních stanicích došlo k největšímu zhoršení nebo zlepšení proti roku 2017? K největšímu zhoršení došlo na observatoři Košetice (o 15,5 µg∙m–3). Nevím, jestli nedocházelo k nějakým opravám na observatoři, nebo jestli zasáhlo sucho z okolní zemědělské půdy, nebo se našly další faktory. Samotného by mě zajímalo, co přispělo k takto výraznému nárůstu na této stanici. Není však jedinou z „čistých stanic“, obdobně jako v případě průměrné roční koncentrace PM10. Stanice Jeseník-lázně, Rudolice v Horách, Měděnec či Jizerka jsou toho důkazem.

A obdobně jako v případě průměrných ročních koncentrací to značilo největší relativní nárůst v těchto „čistých“ pozaďových lokalitách, který dosáhl v Košeticích až 61 % proti roku 2017.

A opět trochu optimismu na závěr, dokonce i z hlediska předchozího článku. Na poměrně vysokém počtu stanic (63 ze 130 !!!) došlo proti roku 2017 ke snížení 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 … i když třeba nepatrnému 🙂. Nejvýraznější pokles pak zaznamenaly lokality Střední Moravy, kde na některých lokalitách došlo k poklesu na zhruba 75 % hodnoty koncentrace naměřené v roce 2017.

Oštítkováno , , ,

Okomentujte článek ...