Prach

Průměrné roční koncentrace PM10 v ČR v roce 2018

Před nedávnem vyšla tabelární ročenka ČHMÚ o kvalitě ovzduší v ČR v roce 2018. Vzhledem k nedostatku času v poslední době a blížící se dovolené 🙂 se pokusím v pár článcích, které zveřejním dle časových možností, graficky ukázat zveřejněná data. Pro své usnadnění jsem si s pomocí SW Qlik udělal jednoduchou aplikaci, která má tu výhodu, že na jedno kliknutí je možné data filtrovat dle nejrůznějších kritérií (rok, kraj, typ lokality …. atp.), čímž se získá lepší vhled na data. V prvním článku se podíváme na průměrnou roční koncentraci PM10.

Všechna použitá data pochází z tabelárních ročenek ČHMÚ zveřejněných zde.

Průměrná roční koncentrace PM10

V roce 2018 došlo k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 na 3 lokalitách státní sítě imisního monitoringu. Jednalo se o stanice Ostrava-Radvanice ZÚ (44 µg∙m–3 ), Věřňovice (43,6 µg∙m–3) a Ostrava-Přívoz (40,8 µg∙m–3). V blízkosti imisního limitu se pak pohybovaly také stanice Rychvald (39,6 µg∙m–3) a Karviná (39,1 µg∙m–3). Všechny tyto lokality leží v Moravskoslezském kraji.

V souboji nejmenšího velkoměsta a největšího maloměsta v ČR pak z hlediska výše koncentrací zvítězila Praha. Nutno ovšem dodat, že lokalita Brno–Zvonařka změnila v průběhu roku z důvodu masivních stavebních prací v těsné blízkosti lokality svou klasifikaci (z dopravní na průmyslovou), čímž se z hlediska dat rozrušila časová řada. Pokud bychom tato data spojili, byla by hodnota průměrné roční koncentrace PM10 v této lokalitě zhruba 34,9 µg∙m–3. Tím by dosáhla obdobné hodnoty koncentrace, jako např. stanice Havířov nebo Letiště Praha a hezké 13. místo v pořadí nejznečištěnějších stanic z hlediska průměrné roční koncentrace PM10. Avšak v létě byl na stanici velký výpadek, celkově pak bylo v roce naměřeno pouze 313 denních průměrů (85 %), čímž stanice nesplnila zákonnou podmínku úplnosti dat pro výpočet průměrné roční koncentrace (90 % dat) a do hodnocení by stejně nešla.

V následujícím grafu jsou pak uvedeny po krajích průměrné roční koncentrace PM10. Jedná se o jakési základní srovnání koncentrací v jednotlivých krajích. Graf vlevo ukazuje průměr ze všech stanic imisního monitoringu ČR – do průměru jsou započteny průměrné roční koncentrace PM10 ze všech stanic bez ohledu na to, jestli jsou venkovské, městské, dopravní nebo pozaďové. Zkrátka vše. Na zbylé dva grafy jsou pak uplatněny filtry dle typu stanice a zóny. Prostřední graf ukazuje pouze venkovské pozaďové lokality, graf vpravo pak městské pozaďové lokality.

Ve všech 3 grafech vévodí statistikám Moravskoslezský kraj. Zajímavé jsou ale pak další souvislosti. Například z hlediska všech stanic je na druhém místě hlavní město Praha. Ta logicky nemá žádné venkovské lokality :-). Ale z hlediska městského pozadí je až na 8. místě s podobnou hodnotou, jako má Jihomoravský či Středočeský kraj. Ono druhé místo v „celkové klasifikaci“ je tedy důsledkem vysokých hodnot koncentrací PM10 na dopravních stanicích, což potvrzuje následující graf, kde Praha suverénně vévodí a Moravskoslezský kraj je AŽ !!! na 3. místě :-).

Celkovou koncentraci prašnosti v Praze tedy dopravní stanice ovlivňují poměrně významně. A teď trochu k Jihomoravskému kraji. Různí aktivisté (a po nich bohužel i některá média či politici) do zblbnutí opakují, že tady máme stejně znečištěné ovzduší prašnosti jako na Ostravsku, a že za to může doprava. Ponechme stranou, že jsem se tomu již na svém blogu věnoval mnohokrát, ale teď s přihlédnutím k těmto 4 velmi jednoduchým grafům … ještě jednou ;-). V průměru ze všech stanic státní sítě imisního monitoringu zaujímá Jihomoravský kraj 6. místo, takový republikový průměr. Vůči Moravskoslezskému kraji se tato průměrná hodnota pohybuje zhruba na ¾. Jihomoravský kraj je na 5. místě z hlediska venkovských pozaďových lokalit, kde se do první pětky kromě moravských krajů vetřely střední Čechy. Co to znamená? Na Moravě máme proti Čechám (s čestnou výjimkou) poměrně vysoké venkovské pozadí, což je velmi pravděpodobně způsobeno lokálními topeništi + transportem z Polska (jak jsem o tom také již několikrát psal, naposledy zde). Naopak z hlediska městského pozadí či dopravních stanic je na tom Jihomoravský kraj mírně lépe – až 7. v pořadí. Z hlediska dopravy je na tom podobně jako např. Jihočeský kraj, který má však nejnižší venkovské pozadí.

Co z toho plyne? Ovzduší v Jihomoravském kraji opravdu není na úrovni kraje Moravskoslezského, i když bych si to moc přál. Opravdu doufám, že brzy budou na severu stejně „nízké“ hodnoty jako na jihu Moravy. A dle mého názoru se o to Ostrava a Moravskoslezský kraj poměrně snaží, některé věci by jim vyloženě Brno a Jihomoravský kraj mohli závidět. A s tou dopravou to na jižní Moravě také není tak horké. Samozřejmě tím netvrdím (jak mi někteří podsouvají), že doprava nic neprodukuje. Produkuje a produkovat bude, i když budou všude jezdit pouze elektroauta. Dokud budou existovat brzdy, pneumatiky a tření, bude doprava stále významným zdrojem primárních emisí PM, o resuspenzi nemluvě. A ano, na dopravních stanicích v Jihomoravském kraji jsou měřeny mírně vyšší koncentrace, než např. na městských pozaďových lokalitách, ale ten rozdíl není zdaleka tak velký, jako např. v Praze či dalších krajích. Proto je důležité neřešit POUZE dopravu, ale zaměřit se na další zdroje, které ke zhoršení kvality ovzduší významně přispívají. V případě dopravy se pak zaměřit na její plynulost – viz. např. předchozí článek.

 

Vývoj průměrných ročních koncentrací od roku 2010

A teď trochu o vztahu roku 2018 k rokům předešlým. Nejprve opět jeden velmi obecný krabicový graf, který ukazuje statistické zpracování průměrných ročních koncentrací PM10 ze všech stanic v ČR, které dosáhly ročního průměru. Samozřejmě je možné argumentovat, že v jednotlivých letech nebyl vždy stejný počet měření atp. Ale toto není velká věda, navíc počet stanic je dostatečně vysoký, aby bylo možné tento graf sestrojit s jistou důvěrou v to, co ukazuje.

Z grafu je patrné, že rok 2018 byl proti předešlému roku z hlediska průměrné roční koncentrace mírně horší. Jak a kde za chvilku zmíním. Po poklesu do roku 2016 došlo k mírnému zhoršení v letech 2017 a 2018. Taková zhoršení v klesajícím trendu jsou patrná i dříve – viz. např. řady brněnských a vídeňských stanic v tomto článku. Musím říct, že mě mírně pobavilo, že se potvrdila má předpověď z roku 2017, kdy jsem si trochu hrál v R-ku s předpověďmi (ARIMA + time-series). Na základě dat za roky 1996-2016 v Brně – Tuřanech mi vyšlo, že rok 2017 bude mírně horší než rok 2016, a rok 2018 bude zase mírně horší, než rok 2017 … a pak se opět trend zlomí k nižším hodnotám :-D. Jak říkám, R-ko je geniální, a doufám, že nižší koncentrace v následujících letech to potvrdí :-).

Ale zpět k hodnocení roku 2018 vůči předešlým rokům. Opět žádná velká věda. Graf vlevo ukazuje průměrnou koncentraci PM10 ze všech stanic v ČR, následují 3 grafy filtrované dle jednotlivých krajů.

Z hlediska celé ČR byl rok 2018 čtvrtým nejlepším v řadě od roku 2010. Rok 2010 byl nejhorším za celé sledované období jak v ČR, tak ve všech krajích. Když se ještě podíváte na předchozí obrázek, tak uvidíte, že v tomto roce bylo rovněž nejvíce stanic v tzv. odlehlých hodnotách, přičemž zcela vyčnívala lokalita Stehelčeves, která tehdy naměřila průměrnou roční koncentraci PM10 skoro 90 µg∙m–3! V jednotlivých krajích se pak posuzování roku 2018 může mírně lišit. Například v Jihomoravském kraji se jednalo o 3. nejlepší rok (lepší než průměr), v Moravskoslezském kraji, podobně jako v průměru za ČR, se jednalo o 4 nejlepší rok. Ale např. v Praze se jednalo o 4. NEJHORŠÍ rok ve sledovaném období (6. nejlepší). Mírné zhoršení lze tedy pozorovat téměř ve všech krajích, výjimkami jsou např. Plzeňský a Olomoucký kraj, kde proti roku 2017 došlo k mírnému zlepšení. V Olomouckém kraji se dokonce jednalo o 2. nejlepší rok z hlediska průměrné roční koncentrace PM10 za roky 2010 – 2018.

A na kterých konkrétních stanicích došlo k největšímu zhoršení nebo zlepšení proti roku 2017? K největšímu zhoršení (nárůst o 6,8 µg∙m–3) došlo na brněnské stanici Brno-Úvoz, a to především kvůli stavební činnosti v těsné blízkosti stanice, o které jsem se rozepsal tady. Pokud se i příští rok dokopu k podobnému srovnání, očekávám, že se bude jednat o jednu ze stanic, kde došlo k největšímu zlepšení :-). Inu lokální ovlivnění umí být mocné. Zajímavé je, že k podobnému zhoršení „dospěla“ i další hot-spot stanice Praha-Legerova.

Ale co je ještě zajímavější? K výraznému zhoršení došlo na observatoři Košetice (a také Tušimice), ale i dalších pozaďových lokalitách s velkou reprezentativností. 

Je potřeba si uvědomit, že oněch 6,2 µg∙m–3 činí v Košeticích relativní nárůst zhruba 38 %! A k podobně vysokému relativnímu nárůstu koncentrací došlo i na dalších pozaďových lokalitách – Rudolice v Horách (39 %), Churáňov (39 %), Měděnec (32 %), Jizerka (31 %), Jeseník-lázně (30 %), Sněžník (25 %), Hojná Voda (24 %), Kuchařovice (20 %). K největším relativním nárůstům koncentrací PM10 došlo v těch nejčistějších oblastech ČR a na venkovský pozaďových lokalitách. To se nutně muselo odrazit i na dalších lokalitách, když bylo vyšší celé regionální pozadí ČR.

Důvodem zhoršení kvality ovzduší v ČR v roce 2018 tak s velkou pravděpodobností bylo zapříčiněno horšími meteorologickými podmínkami, dále pak zejména plošnými zdroji, postihující i ty nejčistší oblasti v ČR – především pak dálkový transport znečištění, lokální topeniště, a dle mého také větrná eroze. Díky suchu připomíná v některých oblastech půda spíše písek.

Ale abych to zakončil alespoň trochu optimisticky, na některých stanicích došlo proti roku 2017 k mírnému zlepšení. Nebylo jich pravda moc, ale jsou tu :-). A jak už napovědělo hodnocení po krajích, jedná se především o stanice Plzeňského kraje a střední Moravy. A to je pro dnešek vše, více v příštím článku.

Oštítkováno , , , ,

Okomentujte článek ...