Doprava, Oxid dusičitý, Prach

Kvalita ovzduší v blízkosti rychlostní silnice a v centru obce

Na podzim loňského roku proběhlo 14-ti denní kampaňové měření ve dvou lokalitách na sever od Brna, navzájem od sebe vzdálených zhruba 3 km. První měřicí lokalita ležela v těsné blízkosti rychlostní silnice č. 43 na Svitavy v obci Česká, druhá lokalita ležela v centru obce Kuřim, v blízkosti rušné křižovatky. Studie se zabývala rozdílem v kvalitě ovzduší ve dvou dopravně zatížených lokalitách, které se liší jak intenzitami dopravy, tak plynulostí a průměrnou rychlostí. Studie byla provedena akreditovanou laboratoří Centra dopravního výzkumu v.v.i.


Základní informace o dopravě

V lokalitě Česká projede průměrně za hodinu 1660 vozidel, v lokalitě Kuřim 1090 (66 %). Pokud by se braly pouze průměrné intenzity v denní dobu (5:00 – 21:00), projede v lokalitě Česká 2160 vozidel a v Kuřimi 1470 (68 %). V případě rychlostí je rozdíl markantní. Zatímco v České projíždějí vozidla plynule rychlostí zhruba 106 km/h, v lokalitě Kuřim se průměrná rychlost pohybovala těsně pod 40 km/h.

A teď ke kvalitě ovzduší. Začněme prašností.

PM10 a PM2,5

Už z grafu hodinových koncentrací je patrné, že v lokalitě Česká v těsné blízkosti rychlostní silnice jsou po celou dobu měřeny nižší koncentrace PM10 než v lokalitě Kuřim v centru obce poblíž křižovatky, kde jsou často fronty, auta musí brzdit, a zase se rozjíždět.

Pokud bychom z oné 14-ti denní kampaně udělali průměrný denní chod, ukáže se další zajímavá skutečnost. Přestože jsou koncentrace v Kuřimi vyšší po celý den, nejmarkantnější rozdíl nastává ve večerních hodinách. V České již koncentrace po odpolední špičce mírně klesají, zatímco v Kuřimi poměrně výrazně vzrostou. To je velmi pravděpodobně vliv lokálních topenišť v obci, které s končící dopravní špičkou vyženou koncentrace opravdu vysoko.

Další zajímavostí, vyplývající z denního chodu koncentrací, je poměrně plochý chod koncentrací (ve srovnání např. s oxidy dusíku – viz níže). Jediný ostrý bod v denním chodu koncentrací je tedy ono večerní zatápění v Kuřimi. Když se však podíváte na chod dopravních intenzit na obrázku výše, tak vidíte, že v noci projíždí v blízkosti lokality Česká zhruba 100 aut, ve špičce až 3000, a přesto to s koncentracemi PM10 příliš nehne. Lokalitou projede 30x !!! více aut a koncentrace vzrostou pouze minimálně. Opět doporučuji srovnání s oxidy dusíku, kde je korelace mnohem lepší.

Přesto bude stále spousta sdružení tvrdit, že za všechen prach mohou pouze auta. Není to tak. Doprava má svůj vliv na koncentrace PM10 (a v dopravních lokalitách zvláště). Ale ani významné rozdíly v intenzitách nezpůsobí výrazné rozdíly v koncentracích prašnosti. Obdobně jsem to ukazoval již dříve v dlouhodobé perspektivě na koncentracích ve všední den a víkend, kdy intenzita dopravy poklesne např. o 40 %, koncentrace oxidů dusíku poklesnou také zhruba o 40 % …. a koncentrace prašnosti zhruba o 5 %.

I proto jsem velmi skeptický k opatřením v dopravě (jako je MHD zdarma atp.) během smogových situací. Toto krátkodobé „řešení“ akorát stojí peníze (nic jako MHD zdarma neexistuje – vždy to nakonec musí někdo zaplatit). A efekt je mizivý až žádný. Naprosto souhlasím se současným vedením Brna, že je potřeba pracovat na dlouhodobých opatřeních vedoucích ke snížení prašnosti, nikoliv naskakovat na populistickou vlnu (jako např. v Praze).

Následující obrázky pak ukazují další velmi zajímavou věc. V grafech jsou uvedeny průměrné denní koncentrace PM10 a PM2,5 v obou lokalitách. A zatímco v hrubší frakci PM10 jsou poměrně znatelné rozdíly, koncentrace PM2,5 se příliš neliší a inklinují spíše k nižším hodnotám měřeným v lokalitě Česká. Z toho je patrné, že v jemnější a nebezpečnější frakci se lokality příliš neliší. Zato v hrubší frakci ano, a přestože není tak nebezpečná jako PM2,5, jsou právě koncentrace PM10 nejčastěji zmiňovány v médiích, protože se k nim vztahuje denní imisní limit – ona slavná „překročení“. Takže čistě z hlediska překročení hodnoty imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM10 vypadá oněch 14 dní kampaně následovně: Lokalita Česká: Lokalita Kuřim …. 1:9. To už je sakra rozdíl. A co z toho vyplývá? Že pokud chcete bydlet v lokalitě, kde není překračován denní imisní limit pro PM10, je lepší volbou bydlet vedle rychlostní silnice než v centru obce, kterou vede rušnější komunikace :-).

A teď to nejlepší. Srovnání s dalšími lokalitami státní sítě imisního monitoringu v Brně. Jedná se o operativní data pravidelně zveřejňována na portálu ČHMÚ. Zatímco lokalita Česká, která měřila pár metrů od rychlostní silnice, měřila spíše nižší koncentrace na úrovni pozaďových lokalit, jako jsou např. Brno – Tuřany, lokalita Kuřim měřila v některé dny vyšší koncentrace než Brno-Úvoz, Brno-Zvonařka či Brno-Svatoplukova. Schází se zde dva významné vlivy – lokální topeniště a neplynulá doprava.

Jedinou cestou, jak lidem v obcích, jako je Kuřim, zlepšit ovzduší, je co nejvíce tlačit na obměnu kotlů a vyvést dopravu z města na plynulý obchvat … A zatímco na prvním bodu se alespoň pracuje a nějaké výměny stále běží v rámci Kotlíkových dotací, výstavba D43 včetně obchvatu Kuřimi, který by také přispěl ke zlepšení kvality ovzduší, vázne ….……… …. .. .. .

Když se tedy srovná průměrná koncentrace za celou kampaň, tak pouze lokalita Brno-Úvoz (kde probíhala stavba) překonává koncentrace naměřené v Kuřimi. Mnohokrát jsem na to upozorňoval, že Brno má štěstí díky CZT a teplárnám na plyn. Pokud by se doprava v Brně spojila s lokálními topeništi, podobně jako v Kuřimi, měli bychom zde pravděpodobně mnohem vyšší koncentrace prašnosti.

V případě PM2,5 se již obě lokality pohybují na úrovni pozaďových lokalit.

Oxidy dusíku

Jak už jsem psal dříve, o majoritním vlivu dopravy na koncentrace oxidů dusíku není pochyb. Už v hodinových koncentracích jsou vidět píky, které souvisí s ranní či odpolední špičkou.

Ještě lépe je to patrné na denním chodu. Z něj je velmi dobře patrné, že v lokalitě Česká, kde projede ve špičce více aut než v Kuřimi, jsou koncentrace oxidů dusíku vyšší. V nočních hodinách, kdy se intenzity srovnávají, se srovnávají i koncentrace. Easy.

A opět nechybí srovnání s operativními daty státní sítě imisního monitoringu, které jsou dostupné na portále ČHMÚ. Lokalita Kuřim inklinuje spíše k pozaďovým lokalitám, jako jsou Brno-Arboretum či Brno-Tuřany. Lokalita Česká Je na tom koncentračně podobně, jako například lokalita Brno-Výstaviště. I přes intenzivní dopravu v lokalitě Česká zde nejsou dosahovány tak vysoké koncentrace NO2, jako např. v lokalitě Brno-Úvoz či Brno-Svatoplukova, protože lokalita není uzavřena kaňonem zástavby a dochází tak k lepšímu rozptylu i odbourávání této látky. I toto je jeden z argumentů pro obchvat obce – jakmile není komunikace sevřena zejména vyšší zástavbou do kaňonu, jsou zde koncentrace NO2 nižší, než při stejných intenzitách v uzavřené lokalitě.

Závěrem

Zase jedno zamyšlení. Znám velmi dobře situaci v Kuřimi, přednášel jsem tam, projíždím tam autem i na kole. Současně jsem nedávno jel do Vídně a zpět, a od Pasohlávek až po nájezd na rakouskou dálnici jsme popojížděli v koloně. Lituji obyvatele Kuřimi, Mikulova, Drasenhofenu a všech obcí, které musí snášet významnou komunikaci v obci.

Auta projíždí … a stojí v těchto obcích, místo aby jezdily plynule po obchvatu, dálnici atp. Tato studie ukazuje, že z hlediska prašnosti je na tom lokalita v těsné blízkosti rychlostní silnice lépe, než lokalita v centru obce. A není to jediná studie tohoto druhu. Plynulost v dopravě je zcela zásadní pro množství prašnosti v ovzduší. Z hlediska zdrojů prašností jsou v případě dopravy už větším zdrojem mechanické otěry (brzdy, pneumatiky, vozovka), než samotné emise z výfuků. A pro ty je zcela zásadní, jak moc se musí brzdit a zase rozjíždět. A je jedno, jestli jede auto na benzín, elektromobil, nebo auto na vodík. Mechanické emise nevymizí! A to vůbec nezmiňuji sníženou bezpečnost v obci, vibrace atp. Proč už auta dávno nejezdí mimo obec, plynule, bezpečněji?

Asi sami znáte odpověď. Vždy se najdou sdružení, které 5 minut před ukončením termínů pro podávání připomínek něco podají, aniž by dříve problém nějak konstruktivně řešili. A netýká se to jen výstavby nových dálnic, napadáno je např. i rozšíření již stávajícího velkého městského okruhu v Brně. Plynulá doprava se tak dále oddaluje a emise utěšeně rostou. A bohužel to odnášejí občané těch obcí, kterými tyto komunikace vedou – ať už zdravotně, sníženou bezpečností či nízkým komfortem (vyjet z boční uličky se skoro nedá, přejít hlavní komunikaci je risk).

Přitom se stačí podívat k našim sousedům do Rakouska. Myslím si, že z hlediska environmentální uvědomělosti či respektu k životnímu prostředí jsou na tom podstatně dál než my. A přitom staví dálnice a obchvaty obcí tak rychle, jak to jen jde. A ty oslavy lidí z přilehlých obcí, když se otevře nový úsek dálnice – nemusíme chodit daleko, Poysdorf oslavoval opravdu hodně.

Tak proč to u nás nejde? Oblíbený argument je, že jde o ekologii. Přitom sousední super ekologické Rakousko dálnice staví. Nedává to smysl. Dle mého by mělo jít především o lidi, jejich zdraví, bezpečnost. V Rakousku si to očividně myslí taky. A kdyby opravdu různým sdružením šlo o lidi, tak by dopředu věc neshazovaly, ale důsledně trvaly na dodržení všech podmínek – např. postavení tunelu, ochranných protihlukových opatření atp. Aby stavba splňovala všechny požadavky. To, že se už dopředu vše blokuje s tím, že „oni ten tunel stejně nepostaví“, mi připadá jako neochota pro věc něco udělat a stavbu důsledně kontrolovat.

Nicméně vím, že tady pláču úplně zbytečně. Já už se dálnice do Vídně nedožiju, stejně jako se nedožiju kompletního VMO. Je mi líto potenciálu, které Brno svou polohou má, ale nevyužije ho. Ale nejvíce je mi líto lidí, kteří v blízkosti přetížených komunikací bydlí a ví, že kvůli několika lidem, kteří vůbec v obci nebydlí, to tak ještě hodně dlouho zůstane.

Oštítkováno , , , , , , , ,

Okomentujte článek ...