Doprava, Prach

Překračování limitu v Brně, stavba a trocha toho trollingu

Před pár dny jsem v brněnských Událostech shlédl reportáž o tom, že 2 brněnské stanice už překročily imisní limit pro denní koncentraci PM10. Jedná se o dopravní stanice Brno – Zvonařka a Brno – Úvoz. V reportáži nějak nezbyl čas na vyjádření správce dat či jiného odborníka, komu tyto stanice patří. Rovněž nezaznělo, že v blízkosti obou lokalit probíhá rekonstrukce silnic a stavba. Asi bych to nechal být, nebýt vyznění, že za vše může doprava a vyjádření náměstka primátora, že se s tím pokusí něco provést.

Proto jsem na Twitteru i FB k tomu napsal krátkou noticku, že jde o zkreslení situace, že chybělo vyjádření odborníka a alespoň drobná zmínka o stavbě. Reakce zelených na sebe nenechala dlouho čekat a já se rozhodl, že se pokusím vysvětlit, kde je základní problém v nepochopení resp. nechtění pochopení některých zelených. Tweet přidávám, jména reagujících jsem radši kvůli různým GDPR a jiným ptákovinám překryl.

Trochu vysvětlení pro neznalé. V těsné blízkosti stanice Úvoz byla úplně uzavřená ulice Údolní, frézoval se tam povrch, probíhaly stavební práce. V blízkosti stanice Zvonařka zase probíhá rekonstrukce VMO a ul. Plotní. Doprava je svedena do jednoho pruhu, rovněž probíhá frézování povrchu atp. V blízkosti jsou i další stavby, v neposlední řadě začala rovněž rekonstrukce brněnského nádru a drážního tělesa, což jistě taky může mít svůj vliv na měřené koncentrace prašnosti. Přesto v reportáži nezazněla ani zmínka o stavbách a rekonstrukcích, zato byly dlouhé záběry na kolony aut. A jak jsem i koneckonců v tweetu napsal, vím, že samotná kolona a doprava má také neblahý vliv na měřené koncentrace, avšak rekonstrukce vozovky a stavba v tak těsné blízkosti má dle mého vliv ještě větší a minimálně za zmínku stojí. Nemluvě o tom, že když jsem se na ČHMÚ na zvýšené koncentrace někdy na podzim zeptal, bylo mi jasně odpovězeno, že o problému se ví, že data jsou flagována (označována) jako lokálně ovlivněná. Dle mého velmi dobrá práce ČHMÚ při verifikaci dat.

Trolling

A teď k onomu tweetu a proč zazněl „trolling“ v názvu článku. Opravdu doporučuji k přečtení knížku paní Alexandry Alvarové „Průmysl lži“ pojednávající o dezinformační válce v současné ČR a působení různých trolů. S úžasem jsem zjistil, že některé trolí techniky jsou hojně využívané i při diskuzích s některými ekoaktivisty. Jedna z častých reakcí trolů na diskuzních fórech je takzvaný „whataboutismus“. Což je vlastně odvedení diskuze od daného problému poukázáním na něco jiného, často v negativním smyslu, aby se diskuze přesunula sem a dál neřešila původní problém.

A přesně o tom jsou hned první 2 věty zmíněného tweetu:

 „Nechybí výmluva odborníka na Polsko? A na písek ze Sahary“?

Ani o jedné z těchto věcí jsem ve svém tweetu nepsal, poukazoval jsem na vliv stavby, který se odrazil i v měřených koncentracích. To však muselo být hned ze začátku pohaněno, proto hned výsměch a převedení pozornosti jinam. Takže what about Sahara and Poland? Easy. Podle mého hezká práce trola.

U těchto dvou vět se však ještě zastavím, protože se v nich bohužel skrývá něco víc. Pokus o bagatelizaci vlivu Polska a vlivu dálkového transportu jako takového. Pisatel se tak snaží naznačit, že žádný takový problém neexistuje, že jsou to jen výmluvy. Dovolte prosím tedy, abych se k těmto dvěma „výmluvám“ alespoň trochu vyjádřil:

  1. Písek ze Sahary – Nikde ve svém blogu či v diskuzích tomuto jevu nepřikládám zvláštní význam. Ale napsal jsem na toto téma odborný článek, protože šlo o zajímavou epizodu, kdy koncentrace na dva dny prudce vzrostly z nějakých 10 µgm-3 až na 250 µg·m-3 a dobře tak bylo možné demonstrovat, že dálkový transport existuje. Proto ten útok i na Saharu, protože je potřeba znevěrohodnit dálkový transport jako takový. Jak jsem již řekl, napsal jsem o této epizodě spolu s kolegy odborný článek do recenzovaného časopisu (SKEŘIL R., KEDER J., ANTOŠOVÁ Š., RYCHLÍK Š., Epizoda zvýšených koncentrací suspendovaných částic PM 10 pocházejících ze Sahary, Meteorologické zprávy, 2017, Vol. 1, s. 14 – 20, ISSN: 0026-1173), nešlo tedy jen o jakési plácnutí někde na webu. Článek byl podložen daty, modely, chemickými analýzami. A mimochodem, pro ty, kteří se chtějí podívat, jak se modeluje dálkový transport saharského písku do Evropy, může mrknout na stránky aténské univerzity a jejího předpovědního modelu SKIRON. Nutno upozornit, že se jedná o model, tudíž čísla je nutno brát s rezervou, přesto díky vstupním datům umí určit, kam se zhruba může písek a prach ze Sahary dostat. A měření na stanicích imisního monitoringu to potvrzují.
  2. Vliv Polska – Podobně jako je Sahara významným plošným zdrojem písku a prachu, je významným plošným zdrojem znečištění prašnosti i Polsko (viz můj minulý článek). Při tom „správném“ proudění tak může být znečištění z Polska transportováno podobně jako písek ze Sahary. To se však leckomu nehodí. Nicméně já osobně doufám, že jsem na svém blogu uvedl dost důkazů o tom, že se na nejvyšších koncentracích v JMK podílí severovýchodní až severní proudění a podobně je na tom celá Morava, přičemž od polských hranic k těm rakouským koncentrace postupně klesají. Jen malá ukázka. Následující obrázek například zobrazuje pravděpodobnost, ze kterých směrů a při jakých rychlostech větru je měřeno 5 % nejvyšších hodinových koncentrací PM10 za roky 2010 – 2016 (95. percentil). Je patrné, že všechny růžice mají něco společného – pravděpodobnost výskytu nejvyšších koncentrací souvisí s I. kvadrantem, tedy severovýchodním prouděním. Na všech lokalitách, od polských hranic až po rakouské. No a pokud dáme hodnotu koncentrace 95. percentilu (a nebo ještě lépe logaritmus koncentrací) do souvislosti se vzdálenosti od Polska, dostaneme docela slušnou závislost. NÁHODA? Podle mě ne, to jsou naměřená data za posledních 7 let. A že jich není málo … oněch 5% nejvyšších koncentrací reprezentuje zhruba 3000 hodin!

No a pokud se chcete podívat na tento vliv sami, doporučuji občas na portálu ČHMÚ mrknout na stanici Věřňovice, která leží přímo na hranici s Polskem. Zkuste se tam podívat, když začnou růst koncentrace a zjistit, jestli se náhodou nezměnil vítr 😉 Měl jsem k tomu dříve moc hezkých obrázků, ale odvál je čas, tak alespoň jeden ne tak pěkný z letošního Mikuláše, kdy jsem připravoval přednášku pro své ostravské kolegy. Na obrázku můžete vidět, že 5. 12. odpoledne se změnil vítr ze západního na východní až severovýchodní, na což briskně zareagovaly i měřené koncentrace PM10 a PM2,5. A ve výřezu mapky vidíte, že v Polsku se v té době taky měřily vysoké koncentrace, zatímco třeba v Ostravě byly jen zvýšené. NÁHODA? Nemyslím. Mapka i graf pochází z portálu ČHMÚ.

Vím, že jsem se tímto dost vzdálil od původního tweetu o stavbě na Úvoze. Ale osobně považuji za velmi nebezpečné bagatelizování jednoho z významných faktorů, ovlivňujících kvalitu ovzduší v ČR. Obdobně jako mi přijde nebezpečné, že čím dál více lidé věří, že Země je plochá. A i když budete předkládat důkazy a snažit se diskutovat, „zeměplošníka“ nepřesvědčíte. V tomto si jsou oba příklady dost podobné.

Aktualizace PZKO a modely (a žádné modelky)

V další části mi pisatel tweetu argumentuje čísly z připravované aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Ponechme stranou, že tento dokument je doposud ve stádiu příprav a předpokládám, že doposud neprošel žádnou schvalovací procedurou. Aktualizaci PZKO jsem do té doby v rukou neměl, ale díky kolegovi se mi podařilo získat aktuální verzi. Pátral jsem tedy, z čeho pochází ona čísla, že na Zvonařce je podíl dopravy 47 % a na Úvoze 38 %.

Zjistil jsem, že v připravované aktualizaci je pro každou lokalitu překračující limit modelováno, jak se na koncentracích PM10, PM2,5, NO2 a benzo[a]pyrenu podílí jednotlivé zdroje, přičemž do modelu jsou zaneseny i sekundární částice, což jsou částice, které vznikají až v atmosféře z plynných prekurzorů. Vzhledem k tomu, že část těchto sekundárních částic nemá ani v případě prekurzorů svůj původ v ČR, lze se dohadovat, že je v tom skryt i dálkový transport, jen je jinak pojmenován. Pokud jsem metodiku pochopil správně, byl modelový výpočet zpracován na základě dat z roku 2015 modelem CAMx a dále „zaostřen“ modelem SYMOS.

Tyto výpočty by tak měly odhadnout, jak se v jednotlivých měřicích lokalitách podílí jednotlivé zdroje na měřených koncentracích – v podstatě emisní skladba v místě měření. To vše ale za definovaných „normálních“ podmínek, bez nějakého nezvyklého nebo nového lokálního ovlivnění (jakým může být stavba), na což sami autoři v úvodu upozorňují. Přičemž platí, že se jedná o model, čili nelze výsledná čísla brát exaktně jako skutečnost (což bohužel spousta lidí rádo dělá).

Použiju svůj oblíbený citát od George E. P. Boxe, který zní „All models are wrong, but some are useful.“ Volně jej lze interpretovat tak, že každý model je jen jakýmsi přiblížením skutečnosti za určitých definovaných podmínek, ale nikdy není skutečností. Proto je vždycky špatně. Ale pokud umí model dostatečně přiblížit skutečnost, může být velmi užitečný. Ukažme si to na příkladu dobře známého modelu ALADIN, což je numerický model, používaný meteorology k předpovědi počasí. Tento model např. vypočte, že zítra naprší ve vaší obci 4 mm srážek. Naprší ale 6 mm, takže to není přesně skutečnost, ale poměrně přesné přiblížení. Vy však víte, že bude zítra pršet, což je pro vás užitečná informace a je jedno, jestli naprší 4 mm (modelový výpočet) nebo 6 mm (skutečnost).

A přesně tak je potřeba výstupní data chápat. Aktualizace PZKO se zpracovává na základě dat za roky 2011 – 2016. Model CAMx byl počítán pouze na roku 2015, což byl rok, kdy nebyla vyhlášena v Brně či JMK ani jedna smogová situace. Navíc např. v lednu byla průměrná teplota v JMK zhruba o 4 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr, což je docela extrém. Z toho vyplývá, že tyto výsledky budou mít určitou nejistotu. Vnímat tuto nejistotu je důležité. Tak například na základě těchto výpočtů je na stanici Brno – Tuřany v prostorách letiště vliv silniční dopravy vyšší než v lokalitě Brno – Svatoplukova v Židenických kasárnách. Každý alespoň trochu znalý poměrů v těchto lokalitách musí tušit, že to tak ve skutečnosti asi není. Ale právě proto, že je to jen model s nějakou nejistotou, tak to tak může zhruba být. V Tuřanech tedy může být podíl silniční dopravy na PM10 35 % … ale také jenom 15 % a naopak v Židenických kasárnách jen 34 %, ale taky možná 44 %. Je to jen model s nejistotou a přesně tak je potřeba čísla chápat, nikoliv jako fixní exaktní číslo, které platí pořád.

Opět jsem se hrozně rozepsal, takže krátké shrnutí. V PZKO je pro stanice připraven modelový odhad příspěvků jednotlivých zdrojů za daných podmínek, bez nějakého dalšího neznámého ovlivnění, na což sami autoři upozorňují.

A teď mi zkuste vysvětlit, jak lze na základě těchto čísel o jakémsi průměrném modelovaném složení koncentrací částic za definovaných podmínek vysvětlit to, že v některých letech jsou koncentrace nízké a nepřekračují limit a v jiném roce vyšší a třeba i překračující limit. Když máte jen jednu sadu čísel. Vidíte tu naprostou argumentační absurditu v tweetu pisatele? Naprosto záměrné pletení jablek a hrušek jen aby se „nějak“ obhájila zpráva brněnského spolku Dejchej Brno, kterou vyslal do médií.

Proč se koncentrace v jednotlivých letech liší

Vysvětlení rozdílných koncentrací většinou leží v rozdílných meteorologických podmínkách v jednotlivých letech. Na vývoj koncentrací má počasí, coby nadregionální faktor, zcela zásadní vliv, i proto je například vývoj koncentrací na brněnských a vídeňských stanicích tak podobný.

Dalším faktorem, který může vychýlit tento běžný stav je dálkový transport. V modelovém roce 2015 byl nevýznamný. Naproti tomu v roce 2017 bych řekl, že měl svůj význam. Koneckonců bylo hezky vidět velmi vysoké koncentrace v Polsku (v hodinových koncentracích i přes 1000 µg·m-3) a postupné vyhlašování smogových situací – nejprve na severní Moravě, pak střední a na závěr jižní. A vysoké koncentrace měřili i v Rakousku, znečištění se zastavilo až o Alpy.

No a pak je tu samozřejmě lokální ovlivnění, které může „běžný režim stanice“ naprosto rozhodit, takže měří úplně jiné koncentrace než běžně. To žádný obecný model nedokáže podchytit nebo vysvětlit, protože s tím nepočítá. Takovým případem může být stavba, která tam není pořád, ale třeba jen půl roku, ale za toho půl roku může významně ovlivnit měřené koncentrace v lokalitě. Toto nastalo i na Úvoze. V případě Zvonařky je situace složitější, protože tam se v posledních letech vyskytuje spoustu lokálních ovlivnění, spojených např. s přípravou plánované výstavby jižního centra, stavbou trafo stanice atp. Samozřejmě má svůj významný vliv i doprava a já nikdy neříkám, že doprava za nic nemůže. Jen nechci, aby se problematika překračování imisního limitu v těchto lokalitách jednostranně zužovala pouze na vliv dopravy.

Úvoz a překračování denního limitu pro PM10

Svá slova si dovolím podložit ještě několika daty. Zmínil jsem se o tom, že každý rok je trochu jiný kvůli meteorologii či lokálnímu ovlivnění. Podívejme se tedy, jak si na tom Úvoz stál v posledních letech. K překročení tohoto imisního limitu pro denní koncentrace PM10 došlo v lokalitě Brno – Úvoz naposledy v roce 2011 !!! Od té doby počet dní s překročenou hodnotou imisního limitu nikdy nepřekročil zákonem povolených 35. V letech 2016 a 2017 navíc celkem s rezervou. V roce 2014 byl zaznamenán mírně vyšší počet překročení, avšak rovněž v tento rok probíhala rekonstrukce silnice a situace je popsána v ročence ČHMÚ. Rekonstrukce však probíhala skoro výhradně v létě a k překročení imisního limitu tedy nakonec nedošlo.

Zdroj dat: Tabelární ročenky ČHMÚ a počty překročení

A najednou v roce 2018 (uvedené číslo platí k 22. 12., kdy toto píši) vyskočí počet dní v podstatě na dvojnásobek předchozího roku. Každý s kapkou zdravého rozumu musí cítit, že takto výrazná změna musí mít nějaký důvod. Množství projíždějících aut se dle mého příliš neliší od předešlých let … co se však od konce srpna změnilo je, že se v této lokalitě rekonstruuje silnice a staví.

A jaká je to náhoda, že do konce srpna zaznamenala lokalita Brno – Úvoz pouze 5 !!! (slovy PĚT) překročení a od září do 22. prosince, kdy tohle píši, zbylých 41! Ale na vině bude dozajista doprava a ne nějaká stavba. Hodně by mě zajímalo, jak by pisatel vysvětloval těch pouhých 5 překročení do začátku stavby v této dopravní lokalitě … tipuju, že by přišel zase nějaký whatabout :-).

Zdroj dat: Portál ČHMÚ – počet překročení denního imisního limitu PM10 v lokalitě Brno – Úvoz v roce 2018

Co říci závěrem

Závěrem bych chtěl své čtenáře poprosit, aby si různé výkřiky na sociálních sítích pokud možno snažili ověřit. Na webu ČHMÚ je dostatek informací a dat, které mohou vést k rozuzlení problému s ovzduším. Zároveň doufám, že příště bude reportáž o ovzduší ověřena u správců dat, kteří mohou dát k situaci pravdivé informace a vysvětlení založené na datech. A mohu jen doufat, že i politici zkusí situaci konzultovat, než začnou vyhazovat peníze na řešení problému, který neexistuje.

A na úplný závěr bych chtěl všem popřát příjemné a klidné prožití vánočních svátku, bohatého ježíška a vše nejlepší do nového roku 2019 a pokud možno i čisté ovzduší :-).

 

Aktualizace:

Zjistil jsem, že o Brně – Úvozu a vysokých koncentracích již psal kolega Jáchym Brzezina z brněnského ČHMÚ, takže přidávám odkaz na článek, určitě stojí za přečtení!

Oštítkováno , , , , ,

Okomentujte článek ...