Benzo[a]pyren, Oxid dusičitý, Prach

Zpráva o kvalitě v ovzduší v Evropě za rok 2016

V prosinci vyšla zpráva evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ke stavu ovzduší v roce 2016 v zemích Evropské unie. O té loňské jsem na svém blogu již psal, tak pár drobností k té letošní, jinak doporučuji k prostudování. Veškeré mapy a grafy jsou převzaty z této zprávy, odkaz je na konci článku.

Zpráva se zas tolik neliší od té loňské, o které jsem se zmínil v jednom ze svých článků. Takže jen pár postřehů.

Začnu emisemi. Následující graf ukazuje příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů k celkovým emisím jednotlivých škodlivin na území EU. Stejně jako v předchozím roce (nebo na území ČR) je potřeba vyzdvihnout vliv sektoru lokálních topenišť na emise PM10 a PM2,5. V prvním přípdě se jedná zhruba o 40 %, v druhém o 56 %. Pro srovnání … vliv dopravy, přestože na rozdíl od lokálních topenišť funguje celoročně, je zhruba 10 % jak pro PM10 tak pro PM2,5. Vím, že to opakuji neustále, ale taky neustále slyším (naposledy před 14 dny v materiálu snažícím se o zastavení výstavby D43 a D52), že doprava může za víc než 90 % prašnosti. Není to pravda v Brně, České republice ani EU, je to jen vymyšlený argument pro zastavení výstavby důležité infrastruktury, která má naopak ovzduší pomoci. Více o tom napíši v příštím článku.

Každopádně grafy mluví jasně. Jediná škodlivina, kde hraje v emisích doprava prim, jsou oxidy dusíku. I na toto téma najdete na mém blogu několik článků a myslím, že alespoň jeden ještě přibyde 🙂 Pokud se tedy chceme snažit zbavit prašnosti, je potřeba se zcela maximálně zaměřit na lokální topeniště. Snažit se o co největší výměnu kotlů na tuhá paliva buď za plynové kotle, nebo za tepelná čerpadla. To je jediná cesta, jak efektivně snížit emise částic, ale také karcinogenního benzo[a]pyrenu, kde se na úrovni EU podílí lokální topeniště na necelých 70 % všech emisí.

Tolik k emisím. Jejich vývoj a další podrobnosti naleznete ve zprávě. Co se týče hodnot koncentrací naměřených v jednotlivých lokalitách, k významné změně proti předchozímu roku nedošlo. Začněme s průměrnou roční koncentrací PM10. Opět jsou krásně vidět problematické lokality na území EU, přičemž pro ČR je nejdůležitější jižní Polsko. V této oblasti jsou dlouhodobě měřeny vyskoké koncentrace PM10 a nejinak tomu bylo i v roce 2016. Při severovýchodním či severním proudění tak může docházet k dálkovému transportu škodlivin i na území ČR. Hodnoty na území ČR se až na výjimky drží pod hodnotou imisního limitu.

V případě denního imisního limitu pro PM10 je situace ještě jednoznačnější, zde se nejedná pouze o jižní Polsko. K překračování imisního limitu dochází na většině území Polska. K tomu dochází i na spoustě stanic aglomerace Ostrava – Karviná – Frýdek – Místek. K překračování hodnot tohoto imisního limitu dochází takřka výhradně v topné sezóně, což tak trochu napovídá, kde nás tlačí bota a na čem je potřeba zapracovat. Zároveň si troufám tvrdit, že na zlepšení musí významně zapracovat i Polsko, aby došlo ke zlepšení i u nás.

V neposlední řadě je ve zprávě zveřejněna také mapa jemnější frakce částic PM2,5. Již na první pohled je patrné, že počet stanic dodávajících data pro mapu značně prořídl. Problém v Polsku přesto nezmizel. A vůbec se neodvažuju hádat, jaké koncentrace se měří v „šedých“ zónách ještě více na východ a severovýchod, odkud se také může dostat zněčištění až na naše území.

Už na základě okometrické analýzy uvedených map lze konstatovat, že Česká republika se svými koncentracemi řadí na úroveň vyspělejších států, jako je Německo či Rakousko. Problém zůstává v Polském příhraničí, kde nás nechrání hory – tedy na Ostravsku. Bohužel zde je situace značně ovlivněna dálkovým transportem. Budu doufat, že i v Polsku ví, že mají problém a začnou ho řešit, což pomůže z hlediska kvality ovzduší i ČR, zejména pak Moravě.

Ještě větší problém má však Polsko s benzo[a]pyrenem, což je karcinogenní polyaromatická látka. V Polsku je jen málo stanic, které nepřekračují více než 1,5 násobně imisní limit. Vzhledem k tomu, že i tuto látku produkují zejména lokální topeniště je opět celkem jasné, kde je potřeba si „máknout“, aby došlo ke zlepšení. Doporučuji si všimnout i toho, že vysoké koncentrace mohou být měřeny i v jinak „čistém“ Rakousku. Ono z hlediska benzo[a]pyrenu nemusí být ani dřevo coby palivo řešení. Jak jsem již psal výše, z hlediska kvality ovzduší je nejlepší přejít na plyn nebo tepelná čerpadla.

Trochu jiná situace je z hlediska oxidu dusičitého NO2. Problém mají zejména velká německá města s vysokým dopravním zatížením. To je koneckonců důvod, proč nyní zavádějí omezení vjezdu dieslovým autům do center měst … ale o tom jsem již také několikrát psal. V ČR kromě nejzatíženějších dopravních lokalit v Praze a Brně k překračování limitu nedochází.

A to je asi vše, zbytek najdete přímo ve zprávě, která je dostupná na těchto stránkách:

https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018

Oštítkováno , , , , , ,

Okomentujte článek ...