Benzo[a]pyren, Oxid dusičitý, Prach

Kvalita ovzduší na území ČR v roce 2017 aneb první dojmy z ročenky ČHMÚ

Po mém nedávném příspěvku na sociálních sítích mi několik lidí napsalo, že už jsem dlouho nic nenapsal na blog, a jestli bych nechtěl o nadhozeném tématu napsat více. Pravdou je, že blog poslední dobou zanedbávám. Změna zaměstnání znamená zvýšené úsilí i časové nároky, a zbylý čas chci co nejlépe využít s rodinou. Přesto jsem se rozhodl, že se pokusím opět pár článků napsat a začít mohu právě s ročenkou ČHMÚ za rok 2017.

I proto musím hned na úvod uvést, že všechny obrázky pochází z grafické ročenky ČHMÚ za rok 2017, kurzívou psaný text níže jsou pak přímé citace, zbytek jsou mé postřehy.

Podívejme se tedy na výsledky uvedené v grafické ročence kvality ovzduší za rok 2017. Pro mě se zde vyskytuje několik zajímavých věcí, které vypíchnu, zbytek už je na vás, jak moc do hloubky chcete jít a co vše v ročence najdete.


Suspendované částice PM10 a PM2,5

Nejprve emise. O těch už jsem na svém blogu několikrát psal. Vesměs se vše vztahovalo k roku 2015, nyní tedy situace z roku 2016 (emise mají vždy rok zpoždění za imisemi, protože chvilku trvá jejich výpočet, reporting, kontrola a další zpracování).

Emisní inventury PM10 a PM2,5 prováděné podle současných metodik zahrnují pouze primární emise těchto látek. Na koncentracích PM10 a PM2,5 měřených v ovzduší se přitom významně podílí sekundární aerosolové částice vznikající přímo v ovzduší ze svých plynných prekurzorů fyzikálněchemickými reakcemi. Podíl sekundárních anorganických aerosolů na celkové koncentraci PM2,5 se může v městském prostředí pohybovat mezi 20 a 40 % (Vlček, Corbet 2011). Příspěvek sekundárních organických aerosolů biogenního původu může v evropských podmínkách činit 2-4 µg·m-3 (Fuzzi et al. 2015).

Oproti roku 2015 došlo ještě k většímu nárůstu důležitosti lokálních topenišť a jejich podílu na emisích PM v ČR. Cituji ročenku:

Mezi hlavní zdroje emisí PMx v roce 2016 patřil sektor 1A4bi-Lokální vytápění domácností, který se podílel na znečišťování ovzduší v celorepublikovém měřítku látkami PM10 57,2 % a PM2,5 74,1 %. Mezi další významné zdroje emisí PM10 patří 3Dc-Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Tento sektor představoval 8,7 % emisí PM10. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy, především ze spalování paliv ve vznětových motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm (Vojtíšek 2010). Sektory 1A3biii-Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a 1A3bi-Silniční doprava: Osobní automobily se na emisích PM10 podílely 10,6 % a na emisích PM2,5 10,9 %.

Proti roku 2015 tedy došlo k dost výraznému nárůstu podílu lokálních topenišť na celkových emisích jak PM10, tak PM2,5. Podílela se na tom mimo jiné zpřesněná metodika výpočtu emisí (Revize emisních inventur v roce 2017 podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 a výsledky statistického šetření ENERGO 2015 vedly k požadavkům na vytvoření nové
metodiky inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech – viz. např. Modlík et all, Metodika inventarizace emisí z lokálního vytápění domácností, Ochrana ovzduší ve státní správě XIII). V případě jemnějších a nebezpečnějších částic PM2,5 tak lokální topeniště vyprodukovaly téměř ¾ všech primárních emisí!!! Již jsem o tom několikrát na blogu psal a společně s Jihomoravským krajem jsme připravili několik studií, které na tuto problematiku upozorňovaly, avšak většina různých „hnutí“ radši bojovala proti dopravě. Tím neříkám, že i v dopravě se nemá usilovat o zlepšení. Jen mi to přišlo asi tak, jakoby se veškerá péče zraněnému věnovala odřenému lokti, ale tepenné krvácení se nechalo bez povšimnutí. V současné době zaznamenávám trochu změnu. Už i různá hnutí začínají „objevovat Ameriku“ a tvrdit to, co my jsme uváděli již několik let. Musím říct, že je to dobře, protože v oblasti znečištění ovzduší z lokálních topenišť je pořád spousta práce. A bude velmi důležité správně lidem vysvětlit, že pro zlepšení kvality ovzduší musí začít především u sebe. A je třeba táhnout za jeden provaz, pokud opravdu chceme lepší ovzduší. Zároveň doufám, že opět nenastane situace „jednoho hlavního nepřítele“, protože stále jsou zde i další zdroje znečištění. Při prosazování různých opatření je pak potřeba postupovat s rozumem, aby to nedopadlo jako s kreslením cyklopruhů na hlavních tazích a ubíráním jízdních pruhů – toto opatření jde spíše proti zlepšení kvality ovzduší (snížení plynulosti dopravy na hlavních tazích vede k větším emisím – jak z exhalací, tak z otěrů).

Zároveň je potřeba upozornit na emise z dopravy – a to, že jak v případě PM10, tak v případě PM2,5 mají otěry pneumatik a brzd větší podíl na emisích, než exhalace! Tyto emise nezmizí ani u elektromobilů – čili ani při úplném přechodu na elektroauta či vodíkový pohon nám emise z dopravy úplně nevymizí, jak se občas někdo snaží tvrdit.

A teď už k mapám imisí. Ty doznaly proti minulému roku značné změny, a musím říct, že pro mne jsou smysluplnější. Možná ty předchozí byly „esteticky“ hezčí, ale nejde o umělecké dílo. Současné mapy tak podle mě mnohem lépe zobrazují legislativou nastavené koncentrační hranice. Z hlediska průměrné roční koncentrace PM10 došlo tedy k překročení imisního limitu pouze na 0,02 % území ČR. Z hlediska Jihomoravského kraje se zhruba polovina území nachází pod dolní mezí pro posuzování (řečí legislativy – netřeba měřit, stačí modelování), a druhá polovina je mezi dolní a horní mezí pro posuzování (je potřeba měření v kombinaci s modelováním). Pouze v Brně se pak nachází část území nad horní mezí pro posuzování (je potřeba měřit).

Horší situace je pak v případě imisního limitu pro denní koncentrace PM10. Zde je již limit překročen na 8,3 % území ČR, převážně v Moravskoslezském kraji a na střední Moravě. Velký podíl na překračování tohoto limitu měly první dva měsíce roku 2017 a velmi vysoké koncentrace spojené s velmi nízkými teplotami a dálkovým transportem znečištění (viz jeden z mých předchozích článků). Transport znečištění z Polska na Ostravsko a Moravskou bránou dále na střední Moravu je velmi dobře patrný i z mapy. Na nedávné konferenci o ochraně v ovzduší v Ostravě bylo konstatováno, že vliv Polska na kvalitu ovzduší v ČR je mnohem větší, než se dosud tvrdilo (já to tedy tvrdil :-D). A ví to i sami Poláci, kteří se teď do obnovy kotlů chystají investovat v přepočtu cca 650 miliard Kč. Opět musím říct, že mě to velmi těší, protože každé zlepšení v Polsku se odrazí také ve zlepšení kvality ovzduší v ČR a částečně také Rakousku. Jen doufám, že nebudou měnit staré kotle na tuhá paliva za nové kotle na tuhá paliva (tak jako v ČR v první vlně kotlíkových dotací), ale za plynové kotle nebo tepelná čerpadla. Pouze tyto výměny mají smysl. (Zde bych chtěl poděkovat kolegovi Tomáši Helánovi za zprostředkování informací z konference Ochrana ovzduší ve státní správě XIII, konané 14. – 16. 11. 2018 v Ostravě).

V případě jemnější frakce částic PM2,5 je pak imisní limit překročen na necelém procentu území ČR, výhradně v Moravskoslezském kraji. Je trochu škoda, že v mapách chybí hranice 20 µg·m-3, což je hodnota imisního limitu, který začne platit v roce 2020. Chápu, že by to mohlo být matoucí, ale pro lidi, kteří se v oboru pohybují, by to mohlo hodně pomoci – kde je potřeba zapracovat, aby byl v roce 2020 limit splněn. Přesto je opět patrné, že v nížinách, kudy se znečištění může od Polska šířit snadněji, jsou koncentrace přeci jen vyšší – počínaje Moravskou bránou, pokračujíce střední Moravou, Horno a Dolnomoravským úvalem či Vyškovskou brázdou a konče Brnem či Hodonínskem.

Benzo[a]pyren

V případě emisí benzo[a]pyrenu se toho příliš nezměnilo proti roku 2015. Více než 98 % této karcinogenní látky produkují lokální topeniště. Opět jsem o tom mnohokrát psal a spolu s Jihomoravským krajem jsme připravili studie, které to potvrzují – kdy koncentrace této látky jsou v topné sezóně vyšší v malých obcích JMK než v Brně, a to často několikanásobně. A je dobře, že si toho konečně všimly i významná zelená hnutí a začínají tento problém také cítit.

Z hlediska koncentrací je opět patrná „dominance“ Moravskoslezského kraje, zejména pak v polském příhraničí. Pokud se podíváte na celoevropskou mapu znečištění touto látkou (pod mapou ČR, rok 2016!), tak je vysvětlení asi jasné (zase to Polsko 🙂 ), i když my sami si svými lokálními topeništi dostatečně „zatápíme“ také. Ale myslím si, že tak vysokých koncentrací bychom bez příspěvku z Polska nedosahovali. To tečkování v Jihomoravském kraji jsou zřejmě ony malé obce, troufám si však říci, že toto tečkování by asi mělo být v každé obci s jistým podílem kotlů na tuhá paliva (a krbů atp.). Častou námitkou různých hnutí bylo: „Vždyť kraj je z 97% plynofikovaný, takže lokální topeniště nemohou tolik škodit“. Bohužel plynofikovanost nijak nevyjadřuje, v kolika % se plyn doopravdy používá. Spousta přípojek je „mrtvých“, statistiky lze na úrovni obcí dohledat na webu.  Z měření, která jsme prováděli v Jihomoravském kraji, pak vyplynulo, že i v plynofikovaných obcích, kde je např. 25% přípojek úplně mrtvých, jsou měřeny v topné sezóně velmi vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu na úrovni některých lokalit Moravskoslezského kraje.

K tomu bych rád dodal, že tato látka překračuje imisní limit na největší ploše území ČR a zároveň je zcela jasný viník. A to dlouhodobě. Tato látka je karcinogenní. O problému se ví dlouho. Přesto mají přednost různá opatření v dopravě, místo aby se masivně podporovala výměna kotlů za tepelná čerpadla popř. kotle na plyn.

Oxid dusičitý

O oxidu dusičitém jsem již také psal dříve. Tato látka je hlavním důvodem, proč je do některých německých měst zakazován vjezd dieslovým autům (není to prach, jak je občas mylně tvrzeno). V některých městech dosahují dopravní stanice až dvojnásobných hodnot průměrných ročních koncentrací, než povoluje legislativa. V ČR je tento imisní limit překračován jen na dopravou nejexponovanějších a v kaňonu uzavřených lokalitách (Praha-Legerova, Brno-Úvoz atp.). Pozaďové koncentrace jsou však velmi nízké, jak ukazuje i následující mapa.

Závěrem:

Co říci závěrem – snad jen že je dobře, že už si i různá hnutí začínají uvědomovat nutnost změny v sektoru lokálních topenišť a že nejen já, ale i další odborníci si uvědomují významný vliv Polska. A nejdůležitější asi je, že si to uvědomují i v Polsku. Doufejme tedy, že budou podporována opatření právě v sektoru lokálních topenišť (ideálně POUZE výměny za plyn nebo tepelné čerpadlo) a přestanou se podporovat nesmysly, které ovzduší naopak škodí (snižování plynulosti dopravy).

Přeji příjemný den.

Oštítkováno , , , , , ,

Okomentujte článek ...