Prach

Průměrné roční koncentrace PM10 v celé ČR v roce 2017

V posledních několika měsících jsem byl několikrát osloven, zda-li bych podobné analýzy, jaké dělám pro Jihomoravský kraj, nemohl udělat i pro další části republiky. Rád bych, avšak již nemám přístup k podrobným hodinovým datům. Co ale udělat můžu, je podívat se na data, která jsou již zveřejněna na portále ČHMÚ. A protože v červnu vyšla tabelární ročenka za rok 2017, nažhavil jsem „Rko“, načetl data z webu, a nyní se mohu „celorepublikově“ podívat na předchozí rok.
Všechna použitá data byla čerpána z portálu ČHMÚ z tabelárních ročenek.
První článek budu věnovat průměrným ročním koncentracím PM10.

 

Mapa průměrných ročních koncentrací PM10 měřených na jednotlivých stanicích

Vzhledem k tomu, že krásné koncentrační mapy ČHMÚ vyjdou až v grafické ročence, pokusil jsem se alespoň částečně vizualizovat měřené koncentrace pomocí dat uvedených v tabelární ročence. Data se vztahují vždy ke konkrétní stanici, jedná se o reálně naměřená data. Barevně jsou pak jednotlivé lokality odlišeny podle toho, zda překročily imisní limit (červená barva), měřily nad horní mezí pro posuzování (oranžová barva), měřily nad dolní mezí pro posuzování (žlutá barva) a nebo pod dolní mezí pro posuzování (zelená barva). Velikost „koleček“ pak odráží naměřené koncentrace.

Mapa je interaktivní, je možné v ní zoomovat. Po najetí kurzorem na bod se Vám zobrazí jméno stanice, po kliknutí naměřená průměrná roční koncentrace v roce 2017. V této první mapě je pak možné pod symbolem vrstev (vpravo nahoře) vybrat, jaké typy stanic chcete vidět (všechny, pozaďové, dopravní, průmyslové …).

V následující mapě jsou zobrazeny stejné hodnoty, ale v políčku vrstev si je můžete rozdělit na základě zóny – na městské stanice, předměstské a venkovské.

Z uvedených map vyplývá, že nejvyšší hodnoty jsou měřeny v Moravskoslezském kraji. Pouze v tomto kraji došlo v roce 2017 na dvou stanicích k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10. Jedná se o lokality Ostrava-Radvanice ZÚ a Věřňovice. Na Moravě je pak dobře patrný pokles koncentrací s narůstající vzdáleností od Polska. K nejčistším regionům patří Vysočina, jižní Čechy, Karlovarsko a Liberecko.

 

Srovnání jednotlivých krajů v roce 2017

Velmi častá otázka všude, kde přednáším, je: „A jak si na tom stojí náš kraj proti ostatním?“. Rozhodl jsem se tedy udělat takové „srovnání krajů“ – následující graf zobrazuje průměrnou koncentraci ve všech krajích ČR, která je vypočtena prostě jako průměr ze všech stanic, které naměřily v roce 2017 platnou průměrnou roční koncentraci PM10 (podmínka alespoň 90 % všech dat). Předem se omlouvám za chybějící diakritiku a angličtinu … ale diakritika mi v tom dělala dost nepořádek a appka slouží i zahraničním kolegům.

Malé vysvětlení rozbalovací lišty – opět si můžete vyfiltrovat graf podle typu stanice či zóny, ze kterých se pro daný kraj bude počítat průměr.  All stations = všechny stanice, Background stations = pouze pozaďové stanice, Industrial stations = pouze průmyslové stanice, Traffic stations = pouze dopravní stanice. Urban zone = pouze městské stanice, Suburban zone = pouze předměstské stanice, Rural zone = pouze venkovské stanice.

Graf reflektuje to, co již bylo částečně patrné z map výše. Nejzatíženějším krajem v ČR v roce 2017 byl kraj Moravskoslezský. Následují kraje Zlínský a Olomoucký, kam se může znečištění při severovýchodním proudění šířit, avšak proti Moravskoslezskému kraji jsou již hodnoty mírně odskočené. Vítězem z hlediska průměrné hodnoty průměrné roční koncentrace PM10 ze všech stanic je Liberecký kraj.

 

Vývoj průměrných koncentrací v jednotlivých krajích od roku 2010

Následující graf pak zobrazuje, jak se průměrná koncentrace PM10 v jednotlivých krajích vyvíjela od roku 2010. V grafu je možné opět zoomovat popř. filtrovat kraje kliknutím na jejich název v legendě (jedno kliknutí na kraj = přidání nebo odebrání z výběru, dvojí poklik na kraj = výběr pouze tohoto kraje).

Z grafu je patrné, že k poklesu koncentrací  PM10 dochází ve všech krajích. Poměrně znatelný je pokles na první pohled v Moravskoslezském kraji. V některých krajích došlo v roce 2017 k mírnému nárůstu koncentrací. To bylo způsobeno velmi nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami ze začátku roku. Vztah průměrných koncentrací PM10 v jednotlivých krajích v roce 2017 proti roku 2016 (vlevo) a 2010 (vpravo) zobrazují následující grafy. Do hodnocení byly započteny pouze stanice, které naměřily v obou hodnocených letech platný roční průměr.

Proti roku 2016 došlo ve většině krajů ke zhoršení situace. Nejvíce narostly v průměru koncentrace PM10 v Praze o 2,4 µg.m-3. Část krajů (Karlovarský -> Jihomoravský) zůstaly zhruba na svém, situace se v těchto krajích v roce 2017 proti roku 2016 nezhoršila i přes velmi špatný začátek roku s vysokými koncentracemi PM10. Jinými slovy zbytek roku 2017 (březen – prosinec) byl lepší, než stejné období v roce 2016. A v krajích Vysočina a v Libereckém došlo v roce 2017 dokonce k mírnému zlepšení.

Proti roku 2010 se situace z hlediska průměrných ročních koncentrací PM10 zlepšila ve všech krajích. Suverénně nejvíce v Moravskoslezském kraji, což bylo patrné již z předchozího grafu. Investice v tomto kraji jak do opatření v průmyslu, tak významná podpora kotlíkových dotací přináší své úspěchy. Naopak nejméně se situace zlepšila v Královehradeckém a Plzeňském kraji.

 

Průměrná roční koncentrace PM10 v roce 2017 na konkrétních stanicích

Následující graf zobrazuje průměrné roční koncentrace PM10 v roce 2017 seřazené sestupně na všech stanicích v ČR. Na interaktivní graf se dostanete kliknutím na obrázek grafu. V interaktivní verzi je možné jej pomocí „lupy“ zoomovat, aby byly dobře vidět jednotlivé stanice a hodnoty, pomocí tlačítka „pan“ je pak možné se mezi přiblíženými hodnotami posouvat.

Z grafu je patrné, že imisní limit pro průměrnou roční koncentraci  PM10 v roce 2017 překročily 2 stanice, a to Ostrava-Radvanice ZÚ a Věřňovice. Zbylé stanice v ČR imisní limit dodržují. První stanice z jiného kraje, než je Moravskoslezský, je Uherské Hradiště na 13. místě :-). Nejnižší hodnota byla naměřena na Churáňově.

Následující grafy pak zobrazují opět srovnání z hlediska průměrné roční koncentrace PM10 v roce 2017 proti roku 2016, resp. proti roku 2010, tentokráte však na konkrétních lokalitách. Zobrazeno je vždy 10 „nejlepších“ a 10 „nejhorších“ lokalit z hlediska dané charakteristiky. Do hodnocení byly opět započteny pouze stanice, které naměřily v obou hodnocených letech platný roční průměr.

 

Proti roku 2016 došlo k největšímu nárůstu průměrných ročních koncentrací PM10 v lokalitě Brno – Masná. Dle vyjádření ZÚ (správce stanice) se jednalo o ovlivnění nedalekou stavbou a bouracími pracemi. Přesto je velmi kuriózní, že stanice Brno – Zvonařka, ležící pouze cca 1 km od lokality Brno – Masná, patří mezi TOP 10 stanic, kde došlo proti roku 2016 k největšímu zlepšení :-). Zhoršení zaznamenaly především pražské a středočeské lokality, zlepšení pak především jihomoravské stanice.

Proti roku 2010 došlo k mírnému zhoršení pouze na dvou lokalitách v ČR. Svůj vliv měla zřejmě nepříznivá situace ze začátku roku 2017. Ostatní stanice se zlepšily, i když patří do TOP10 nejhorších stanic. Do TOP10 stanic, u kterých došlo proti roku k největšímu zlepšení, se řadí pouze stanice z Moravskoslezského kraje. Přestože jsou zde stále měřeny nejvyšší koncentrace, došlo na těchto lokalitách od roku 2010 k nejrazantnějšímu zlepšení situace. Největší pokles průměrné roční koncentrace PM10 zaznamenala lokalita Věřňovice, která i v roce 2017 překračuje imisní limit pro tuto charakteristiku. Avšak proti roku 2010 došlo k poklesu o 26 µg.m-3, což je v podstatě o třetinu.

 

Pětiletý průměr za roky 2013 – 2017

Zákon 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje, že hodnocení ovzduší má probíhat na základě pětiletých průměrů. Každý rok je totiž meteorologicky trochu jiný a hodnoty se tak mohou mírně lišit. Znám lidi, kteří tvrdili, že rok 2015 by se vůbec neměl brát do hodnocení, protože byl příliš teplý a koncentrace prašnosti proto příliš nízké. No a pak přišel rok 2016 … a ten byl ještě lepší z hlediska koncentrací, rok 2017 pak byl přibližně stejný jako rok 2016. Naštěstí stále převládá zdravý rozum, a do hodnocení vstupují všechny roky a ne jen ty, které se „hodí“. Přesto je důležité dívat se trochu v dlouhodobějším hledisku (alespoň oněch 5 let), abychom měli co nejkompaktnější představu o ovzduší.

Následující mapy jsou tedy tytéž co dříve, ale pro pětiletý průměr průměrných ročních koncentrací PM10. V první mapě je možné filtrovat stanice podle jejich typu na pozaďové, dopravní a průmyslové.

V následující mapě jsou zobrazeny stejné hodnoty, ale v políčku vrstev si je můžete rozdělit na základě zóny – na městské stanice, předměstské a venkovské.

Z uvedených map vyplývá, že nejvyšší hodnoty jsou měřeny opět v Moravskoslezském kraji. Vysoká hodnota byla naměřena i ve Zlíně, avšak tamní stanice Zlín-Svit, umístěná v garážovém domě nebyla pro ovzduší ve zbytku Zlína příliš reprezentativní. Tato stanice již ukončila měření, místo ní přibyla ve Zlíně stanice v areálu ZŠ Kvítková. Lze tedy říct, že i v pětiletém průměru je Moravskoslezký kraj jediným krajem, kde je imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 překračován. K nejčistším regionům pak patří Vysočina, jižní Čechy, Karlovarsko a Liberecko.

 


Podtrženo sečteno

Z hlediska průměrných ročních koncentrací PM10 se situace v ČR neustále zlepšuje. Samozřejmě může dojít např. kvůli nepříznivým rozptylovým podmínkám a přeshraničnímu přenosu znečištění ke zpomalení nebo zastavení klesajícího trendu, nicméně dlouhodobě se situace zlepšuje. A nejvíce pak v nejzatíženější části republiky – v Moravskoslezském kraji. To je myslím velmi dobrá zpráva … a proto se v médiích neobjeví …

Bohužel se tento krásný trend snaží někteří lidé zastavit. Nevím jak jinak popsat snahu lidí zrušit programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO – viz můj předchozí článek). Nedávno byl zrušen PZKO pro Brno, už dříve soud zrušil PZKO pro aglomeraci Ostrava – Karviná – Frýdek – Místek. Ano, pro tu aglomeraci kde dochází k největšímu zlepšení v rámci ČR … dává vám to smysl? Čísla jasně ukazují, že právě na Ostravsku dochází k největšímu zlepšování kvality ovzduší (a taky se tam na základě PZKO nejvíce investuje). Jestli někdo čekal, že ke zlepšení dojde z roku na rok, a že se budou měřit hodnoty jako na Churáňově, tak je to s prominutím blázen … a tím, že z těchto důvodů žaluje ČR jen prokazuje svou absolutní neznalost problematiky ovzduší. Ovzduší se nezlepší hned už jen proto, že opatření se realizují postupně, navíc znečištění neuznává hranice, takže i když se v Moravskoslezském kraji budou lidé snažit sebevíc, tak pokud se nepřidá i Polsko, tak to nikdy nebude ideální. 

PZKO bývají označovány jako zpackané, některým opatřením se „odborníci“ vysmívají, že jsou neúčinná. Příkladem je třeba úklid silnic. Četl jsem článek, kde se argumentuje nějakou zahraniční studií, že úklid silnic ovzduší nepomáhá … ale citace nebo odkaz na onu studii chybí, takže ví Bůh, co to bylo zač. A teď reálná čísla, např. ze Zlína. Za jeden cyklus úklidu silnic se smete zhruba 200 tun prachu (zdroj SÚS Zlín). Ano, je to zejména ten „hrubší“ prach … ale i ten je neustále dopravou drcen na jemnější a jemnější frakce, a dostává se do ovzduší. Navíc co si budeme povídat, nejedná se pouze o prach, ale i o pyly, exkrementy (např. od psů) atp.  A mít 200 tun tohoto prachu (a nejen prachu) v ulicích a v ovzduší, anebo nemít, to je SAKRA rozdíl. A že se ovzduší hned po uklizení zázračně nevyčistí, jak zní jeden z argumentů, proč je úklid cest k ničemu? No jestli někdo čeká, že po projetí zametacího vozu koncentrace významně poklesnou, tak problematice opravdu nerozumí. Prašnost v ovzduší se neřídí jednou nebo několika silnicemi, ale zejména meteorologickými podmínkami (viz např. trendy koncentrací jsou na všech lokalitách velmi podobné). Ale lokálně úklid silnic prospěje, i když je zlepšení „rozloženo“ do delšího časového úseku. A přesně o tom průměrné roční koncentrace PM10 jsou, a proto se tady o tom rozepisuju. Některá opatření sice nejsou vidět hned, ale promítají se do dlouhodobých koncentrací – pokud se pravidelně uklízejí silnice, tak se prach neustále nedrtí a nedostává do ovzduší, a průměrné roční koncentrace o něco klesnou. Zatracovat čištění silnic je tedy dle mého čistý diletantismus.

A podobné to je i s dalšími opatřeními. Jak moc ovzduší pomáhají se dá těžko vyčíslit (ovzduší není uzavřený systém), přesto sestupný trend průměrných ročních koncentrací ukazuje, že se podařil nastavit správný směr. Rušení systému, který funguje (ale pár lidem se z nějakých důvodů nelíbí), a který se odráží i v lidském zdraví, dle mého není správné. Ale o tom jsem víc psal minule, a již to dále nebudu rozpitvávat. Je však jasné, že kvalita ovzduší či lidské zdraví není důvodem pro rušení PZKO, i když se to tak někteří lidé snaží prezentovat.

To je pro dnešek vše, příště o denních koncentracích PM10 čili o druhém z limitů pro tuto látku.

Oštítkováno , , , , , ,

Okomentujte článek ...