Prach

Je opravdu zrušení PZKO pro Brno dobrá zpráva?

Včera jsem na Twitteru zaznamenal toto sdělení: „Dobrá zpráva pro Brno, soud zrušil PZKO“. PZKO dále dotyčný označil jako „zpackané“. Když jsem dotyčnému napsal, proč by to pro mě jako Brňáka měla být dobrá zpráva, když se zruší strategický dokument města, tak jsem byl postupně trolen, až jsem radši přestal odpovídat. Ale inspirovalo mě to k napsání této úvahy o PZKO. Dopředu avizuji, že vycházím z naměřených dat o kvalitě ovzduší, znalosti PZKO, zkušenosti z jednání v této problematice, osobních rozhovorů … a především z vlastního pohledu na věc. Své názory nikomu nevnucuji, ale bude fajn, když se na základě znalosti dat (z mého blogu :-)) a znalosti situace v Brně nad celou věcí na chvilku kriticky zamyslíte 🙂
Všechna použitá data (pro grafy či obrázky) byla čerpána z portálu ČHMÚ z tabelárních ročenek.

A ještě trochu na úvod. Na tomto článku jsem nepracoval sám, podíleli se na něm se mnou Kuba Bucek a Tom Helán. Všichni 3 jsme pracovali v různých stádiích na přípravě a implementaci střednědobé strategie ovzduší do roku 2020, jejíž je PZKO součástí. Takže tak trochu bráníme i svoje dítko … ale ještě líp ho brání data.

PZKO

Co to vlastně PZKO je? Zkratka samotná značí Program ke zlepšení kvality ovzduší. Zpravidla se skládá ze dvou částí – analytické a syntetické. Ta analytická obsahuje co nejlepší analýzu kvality ovzduší – vyhodnocení emisí, dat ze stanic, mapy, modely. To všechno současné PZKO mají. Je to opravdu spousta dat a analýz, která stála spousta času odborníky v oboru. Už proto bych PZKO nenazýval zpackanými, protože tím dotyčný vlastně pohrdá prací ČHMÚ, ZÚ, CDV atp.

Syntetická část pak obsahuje opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Vychází z té analytické a podle typu problémů v dané zóně a aglomeraci doporučuje opatření, která povedou k poklesu koncentrací škodlivin na podlimitní úroveň. I tato část je v PZKO poměrně podrobně zpracovaná. Opět mě fascinuje, jak snadno může „ekologický odborník“ nazvat rozsáhlý katalog opatření zpackaným PZKO. Ale k tomu se ještě dostaneme 🙂

Co je syntetické části nejvíce vytýkáno, a co je důvodem, proč soud tyto programy ruší je, že jsou málo konkrétní. Cituji z TZ NSS (http://www.nssoud.cz/Program-zlepsovani-kvality-ovzdusi-aglomerace-Brno-vydany-Ministerstvem-zivotniho-prostredi-byl-vypracovan-jen-velmi-obecne-NSS-jej-proto-z-vetsi-casti-zrusil/art/21572) –

K tomu předseda senátu Petr Mikeš uvedl: Harmonogram jednotlivých opatření by měl zahrnovat přinejmenším termíny pro dokončení hlavních fází realizace jednotlivých opatření – například, do kdy by měla být získána práva k pozemkům a dokončen povolovací proces pro určitou dopravní stavbu, do kdy by měla být stavba zahájena v terénu a do kdy by měla být stavebně dokončena, aby mohla být k cílovému datu programu uvedena do provozu. Realizované záměry proto musí být rozvrženy  v čase tak, aby je bylo možné průběžně hodnotit a posoudit jejich přínos a případně v souladu se zákonem o ochraně ovzduší program operativně aktualizovat.“    

Tady je opravdu problém. Já osobně naopak vnímám spíše pozitivně to, že všechna opatření nejsou příliš konkrétní. Selský rozum napovídá, že návrh opatření má ukázat cestu, a dané státní správy a samosprávy ji pak aplikují tak, aby to pro ně mělo co největší užitek za co nejmenší cenu. Stejné opatření se bude realizovat jinak v Brně, a jinak v malé obci kousek za Brnem, bude stát rozdílné množství peněz, a bude dokončeno v rozdílných lhůtách. Soud tvrdil, že by opatření měla mít termíny dokončení. Umíte si někdo představit dát termín dokončení např. dálnice na Vídeň? A přitom je to stavba velmi důležitá a má v PZKO své místo i bez termínu.

Lze ale vůbec takto podrobně stanovovat z úrovně samosprávy konkrétní podrobný harmonogram realizace stavby nějaké silnice, dálnice nebo jiné komplikované stavby při dnešní dlouhověkosti rozhodovacích a jiných procesů? Tento stát pozbyl schopnost realizovat jakoukoli zásadní infrastrukturu a teď se to nařídit prostřednictvím PZKO?  Ostatně každý vnímavý člověk nemůže nevidět, že právě zdržovací taktika při výstavbě státní infrastruktury je know – how podobné skupiny aktivistů.

Pokud máme brát slova předsedy senátu vážně a odpovědně, tak přesný termín realizace opatření lze dosáhnout pouze a jen a pouze u zákazu nějaké činnosti, kdy tento zákaz bude realizován prostřednictvím nějakého právního předpisů. Přesný harmonogram budování nějakého záměru je vždy věcí v čase proměnlivou a vystavenou spolupůsobení mnohých činitelů a okolností

Součástí programů je katalog opatření, jehož realizace by vedla ke snížení imisního zatížení ve městě Brně a jeho okolí. Opatření jsou v PZKO desítky a každý si mohl najít ta, která chce nebo může realizovat. Tato opatření by zcela jistě měla pozitivní vliv na ovzduší. Ale jak mají být opatření v programech více konkrétní, to nikdo neřekl. A ve své podstatě ani říci nemůže. Každá městská část se mohl zhlédnout v jiném typu opatření a realizovat jinými způsoby.

Jeden příklad za všechny. Dostavba VMO ve městě Brně. Krásná vize již desítky let. Ta by zcela jistě ovzduší ve městě Brně pomohla. Nicméně proces povolování je ve všech jeho fázích neustále napadán. A kým? No těmi, kteří se zasazovali o zrušení PZKO. Vždycky se najde nějaký důvod proč ten proces zrušit, pozdržet atd. Dávat k tomuto opatření termín pozbývá smyslu.

Dle mého největším kamenem úrazu současných PZKO je, že se připravovaly v roce 2013, avšak MŽP je vinou různých průtahů vydalo až v roce 2016. Některá data jsou tedy již zastaralá, některá opatření již nejsou potřeba. Zde je tedy potřeba se ptát, proč vydání trvalo tak dlouho, resp. kdo tomu bránil…

Proč to není dobrá zpráva

Ale zpět k meritu věci. Proč bych se měl radovat, že je v Brně zrušené PZKO? Já osobně v tom nevidím žádné pozitivum (spíše naopak), a pokusím se vysvětlit proč.

PZKO jsou rušena, aniž by za ně existovala jakákoliv náhrada, nebo aniž by žalující strana navrhla lepší postup / opatření. Je typický styl bourání – PZKO nebylo připraveno podle našich představ (všichni víme, co to znamená), tudíž je soudně napadneme, že jsou málo konkrétní a shodíme je. Skvělá taktika, u soudu rozhodně vyšla. Smutné je, že PZKO, stvořené v roce 2013, vydané v roce 2016, je zrušeno v roce 2018, kdy se zpracovává aktualizace PZKO – opět se ukazuje „hrdinství“ některých organizací – místo aby konstruktivně spolupracovaly na aktualizaci a třeba i navrhly ony konkrétní termíny, tak radši boří základy – stále někdo věří, že těmto lidem jde o kvalitu ovzduší a zdraví lidí?

Dále pak, na PZKO navazovaly další činnosti typu akčních plánů, které konkretizovaly a naplňovaly opatření v PZKO uvedené. Ty mohly být následující léta vymáhány.

Opět jeden krásný případ. Prach ze stavebních a  bouracích prací ve městě. V PZKO byly uvedeny opatření, které jdou nad rámec legislativy. Nicméně měly oporu alespoň v PZKO. Takže až váš soused bude stavět nebo rekonstruovat dům, a ze stavby se bude prášit víc než je zdrávo, tak si vzpomeňte, že v PZKO byla napsána opatření, která se dala vymáhat, aby se tak nedělo. V současnosti vám zbývají pouze oči pro pláč (podrážděné prachem) ….

Ale stále nevím, proč bych měl být rád za to, že se zrušil strategický dokument města. Takže dál. Díky tomu, že jsou jednotlivá opatření uvedena v PZKO je možné je realizovat. Je to podpůrný argument – pokud chceme stavět obchvat města, aby auta nejezdila centrem, jedná se o drahé opatření a jeden z důvodů, proč na to stát přispěje je, že to pomůže kvalitě ovzduší a je to ukotveno v PZKO. Pro mě tedy je zásadní rozdíl zda mít či nemít PZKO. Když jsem podobně argumentoval tomu člověku, co se raduje ze zrušení brněnských PZKO (a není to Brňák … ), tak mi řekl, že to na věci nic nezmění, že opatření běží tak jako tak. Nesouhlasím. Opatření, která již běží, asi ovlivněna nebudou. Ale jakákoliv další vyjednávání (a že jich stále je – minimálně kompletní dopravní infrastruktura) ztratí jeden důležitý opěrný bod. A to je přesně ono – podaří se zrušit PZKO, následně se napadnou opatření, že se neodkazují na reálný strategický dokument a hurá … stavba obchvatu nebo dálnice na Vídeň bude dalších pár let stát. Je to nenápadný krok, ale může mít dalekosáhlé důsledky.

Takže stále nevím, proč bych měl jásat. Ale přesto je tu jedno pozitivum – a myslím si, že to je hlavní důvod, proč jsou PZKO rušeno. Kvalita ovzduší se neustále zlepšuje. Najdete to v mých předchozích článcích, opakuji to neustále. Současně nastavený systém (jehož součástí až do včerejška byl i PZKO) přinášel úspěchy. A úspěch se neodpouští ani na poli ochrany ovzduší a lidského zdraví. Pro názornost sem přidávám dva vývoje – měřené koncentrace PM10 a PM2,5 na všech lokalitách Jihomoravského kraje – křivka zobrazuje průměr ze všech stanic, rukáv pak minimum a maximum naměřené v daném roce.

Koncentrace obou frakcí prašnosti neustále klesají, navíc se zužuje šířka rukávu – což vlastně znamená, že nejzatíženější stanice se koncentračně stále více a více blíží té nejlepší. A přestože rok 2017 začal anomální situací s vyhlášením několika smogových situací, ke zhoršení nedošlo! A přidám ještě jeden obrázek – jak se koncentračně posunuly hodnoty PM10 od roku 2010 do roku 2017.

Myslím, že je velmi dobře patrný pokles koncentrací na všech lokalitách, kde se měřilo jak v roce 2010, tak v roce 2017. Na některých stanicích to byl pokles až o třetinu!

A po tomto širším úvodu zpět k mé „neradosti“ ze zrušení PZKO. Blížíme se době, kdy v Brně ani v celém Jihomoravském kraji nebude překračován žádný imisní limit. Žádný! Tato situace mohla přitom nastat už v roce 2017 – pokud by nenastala ona anomální situace ze začátku roku. Posledních několik let je překračován pouze imisní limit pro denní koncentraci PM10. Žádný jiný. Kdyby v roce 2017 byl pouze „průměrný“ leden a únor, tak by nebyl překročen ani tento limit – podívejte se sami na následující obrázek.

Kdyby nebylo tolik překročení v lednu a únoru, kdy se bohužel měřila prašnost s původem mimo ČR, tak by se limit povedlo splnit všem. Jen připomínám, že v roce 2016 překročila stanice Mikulov – Sedlec hodnotu imisního limitu pouze 3x, za leden a únor 2017 hned 20x! A v případě nejzatíženější lokality Zvonařka – mimo leden a únor došlo pouze k 8 překročením hodnoty imisního limitu. Kdyby v lednu a únoru 2017 panovaly podmínky jako v roce 2016, tak i tato stanice splnila imisní limit. Vím, že na kdyby se nehraje, nicméně situace se splněnými imisními limity v Brně se (snad) blíží.

A to je pro některé lidi nepředstavitelná hrůza. Hned z několika důvodů – upozorňuji, že jde pouze o naše vlastní závěry na základě dat, rozhovorů s několika lidmi … a zdravého rozumu :-):

  1. Z finančních – jak se říká, za vším hledej prachy. Spousta organizací je přisáta na rozpočet města/státu/kraje, protože tvrdí, že jsou zde překročeny limity, a oni svým konáním pomůžou k lepšímu pochopení situace a prosazení těch jediných správných opatření. Nicméně zlepšením kvality ovzduší by byly tyto organizace samy proti sobě – odřízly by se od státního penězovodu. Ze státních peněz jsou placeny spolky, které pak žalují stát kvůli zhoršené kvalitě ovzduší, napadají jakékoliv dopravní stavby atp. A teď se dostáváme do situace, kdy by strašák překračování limitu mohl zmizet (skvělá zpráva pro lidi), a tím se uzavřely kohoutky s penězi (už ne tak skvělá zpráva pro „organizace“). S tím je potřeba něco udělat – třeba napadnout PZKO u soudu – čili zrušit manuál s opatřeními.
  2. Z politických – kvapem se nám blíží podzimní komunální volby. A platí v podstatě to samé co v bodě jedna – pokud by zmizel strašák zhoršeného ovzduší, některé strany by neměly „s čím bojovat“ a nemusely by se dostat zpět ke korýtkům … tomu je potřeba zabránit – i za cenu opatření, která povedou ke zhoršení kvality ovzduší (jak jsem psal v článcích dříve důležitá pro koncentrace prašnosti je především plynulost provozu – proto se rozkope celé Brno najednou, aby to hezky všude stálo a koncentrace zvesela rostly …).
  3. Slova jako průmysl, doprava, rozvoj, nebo co hůře budování něčeho nového, je pro některé lidi zlo. Až moc se to blíží představě, že se dá živit i něčím jiným než jen planým žvaněním o znečištěném ovzduší. Kupříkladu Brno se zatím celkem rozvíjí, a to i přes skutečnost, že není ani návrh nového územního plánu. Staví se nové domy, průmyslové objekty atd. A přes to, světe div se, se úroveň znečištění snižuje. A co když se časem ukáže, že je další rozvoj možný a nenaráží na limity dané životním prostředím? Kolik lidí přisátých na kohoutky „aktivistických peněz“ by se pak muselo živit něčím tak „obyčejným“ jako je práce a vytváření nějakých hodnot.

Když se tedy vrátím na začátek a větu „dobrá zpráva pro Brno“- tak tím zřejmě nebyli myšleni všichni obyvatelé Brna. Pro ty je to zpráva spíše negativní – současný PZKO mohl mít vliv na zlepšování kvality (neumím posoudit, zda měl, nebo ne, ale předpokládejme, že alespoň trochu ano – vše tomu nasvědčuje). Jeho zrušením se tedy může zastavit sestupný trend koncentrací v Brně – bohužel to se dozvíme až s odstupem času, kdy už bude po volbách a kohoutky budou naplno otevřené. Pokud tím „dobrou zprávou pro Brno“ bylo myšleno pouze jeho vedení, tak to pravděpodobně pro ně dobrá zpráva je.

Já si bohužel musím stát na svém – 13 let praxe v ovzduší, příprava PZKO nejen v ČR, ale i v zahraničí v rámci projektů – myslím si, že PZKO nebyla vůbec špatná (natož zpackaná), a že v současných aktualizacích se mělo postupovat v nastoupených trendech a opatřeních například i s konstruktivními připomínkami od dalších organizací. Žel nestalo se a já si akorát hodně přeji, aby toto rozhodnutí nezvrátilo klesající trend koncentrací v Brně. Protože když se sáhne do fungujícího stroje ….. :-/

Akce PZKO

A na úplný závěr malý bonbonek. Pouze pro představu pár akcí, které se díky opoře v PZKO v Brně (pouze v Brně, další se realizovaly i v JMK s dopadem na Brno) podařilo realizovat:

–    Kalcit, s.r.o., kamenolom Líšeň – proběhlo řízení o změně povolení provozu, podmínky provozu dle podopatření BD1d z PZKO naplněny, rozhodnutí pravomocné.

–    Moravostav Brno – recyklační plocha Modřice (k.ú. Modřice + Brno – Přízřenice) – proběhlo řízení o změně povolení provozu, podmínky provozu dle podopatření BD1b naplněny, rozhodnutí pravomocné.

–    ŽSD, .a.s., recyklační linka Modřice – proběhlo řízení o změně povolení provozu, podmínky provozu dle podopatření BD1b naplněny, rozhodnutí pravomocné

–    TBG Betonmix – betonárna Brno – Kr. Pole – místní šetření, neshledán důvod pro zahájení spr. řízení o změně povolení provozu

–    Eligo, a.s., odšt. z. Brno – předložena Studii proveditelnosti technického řešení projektu na instalaci nového filtru k záchytu TZL, jakož i technické řešení úprav stávající technologie vedoucí k dalšímu snížení emisí TZL. Změna integrovaného povolení probíhá.

Podrobněji je vyhodnocení naplňování PZKO Brna zpracované na základě podkladů Brna a JMK na str. 4 následujícího dokumentu.

A když už jsme u celého Jihomoravského kraje včetně Brna – na základě PZKO byly připraveny a jsou poskytovány tzv. Kotlíkové dotace. Asi nemusím připomínat, že lokální topeniště jsou jedním z hlavních zdrojů PM10 v ČR, majoritním zdrojem PM2,5 a téměř jediným zdrojem karcinogenního benzo[a]pyrenu. Z 25 tis. nevyhovujících kotlů v JMK se podařilo zrealizovat do konce roku 2017 kolem 800 výměn a celkově budou finance na min. 4500 dalších výměn. To je dle mého mínění zcela konkrétní, hmatatelné a realizovatelné.


Čili PZKO není jen další papír, který se musel udělat. PZKO funguje, pomáhá zlepšovat kvalitu ovzduší a výsledky jsou vyhodnocovány (umíte si představit, že by se třeba hodnotily výsledky slavné brněnské studie o tom, jak má Brno vypadat v roce 2050 ? 🙂 ). Proto muselo být PZKO zrušeno. A hlavní důvod „zpackanosti“? Nejsou uvedena konkrétní data realizací (která by stejně nebyla nic než věštění z křišťálové koule). Že PZKO pomáhá nejen ovzduší, ale i zdraví obyvatel, již nikoho nezajímá 🙁 .

Oštítkováno , , ,

Okomentujte článek ...