Oxid dusičitý

Oxidy dusíku – odkud se berou

O oxidech dusíku jsem se zmiňoval již několikrát – v kapitolách věnovaných dopravě i dalších. V minulém článku jsem se pak věnoval koncentracím NO2 v loňském roce. Avšak stále dlužím článek o tom, odkud se oxidy dusíku v atmosféře berou, takže vzhůru na emise.

Krátký úvod

Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusičitého ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity. Více než 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3, které jsou z atmosféry odstraňovány suchou a mokrou atmosférickou depozicí. Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví. Hraje také klíčovou roli při tvorbě fotochemických oxidantů.

Emise NOX v České republice

Emise oxidů dusíku (NOX) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování, obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NOX vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO2 v emisích NOX pohybuje obvykle v intervalu do 5 %, u některých chemicko-technologických procesů může podíl NO2 představovat až 100 % emisí NOX [1].

Největší množství emisí NOX pochází z dopravy. Sektory 1A3biii – Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 t, 1A3bi – Silniční doprava: Osobní automobily a 1A4cii – Zemědělství, lesnictví, rybolov: Nesilniční vozidla a ostatní stroje se na celorepublikových emisích NOX v roce 2015 podílely 39,6 %. V sektoru 1A1a – Veřejná energetika a výroba tepla bylo do ovzduší vneseno 30,9 % emisí NOX. Klesající trend emisí NOX v období let 2007–2015 souvisí především s přirozenou obnovou vozového parku a se zavedením emisních stropů pro emise NOX ze zdrojů v sektoru 1A1a-Veřejná energetika a výroba tepla [2], [3].

Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NOX je soustředěna především podél dálnic, komunikací s intenzivní dopravou, ve velkých městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky.

Emise NOX v Jihomoravském kraji

Emisní bilance oxidů dusíku v Jihomoravském kraji byla připravena z reportovaných emisí v rozložení EMEP-GRID [4] a členěných dle hlavních sektorů (GNFR) [5]; použity byly hodnoty emisí NOX za rok 2015. Na rozdíl od celorepublikových dat členěných dle jednotlivých sektorů NFR (viz předchozí kapitola) nejsou údaje na úrovni krajů v tomto podrobném členění dostupné. Pro přehled podílu zdrojů na emisích NOX v Jihomoravském kraji jsou však naprosto dostačující. Zastoupení jednotlivých sektorů GNFR zobrazuje následující obrázek.

Z grafu je patrné, že zhruba 2/3 všech emisí NOX v Jihomoravském kraji vyprodukuje silniční a nesilniční doprava. V rámci silniční dopravy lze z celorepublikových statistik usuzovat na to, že zhruba 2/3 emisí připadá na nákladní dopravu nad 3,5 t a 1/3 na osobní automobily. V Jihomoravském kraji se emise NOX z nesilniční dopravy (železnice, zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně apod.) téměř vyrovnají emisím z dopravy silniční.

Průmyslové zdroje se podílí na celkových emisích NOX zhruba 16 % a lokální topeniště 10 %. Veřejná energetika a zpracování odpadů se na emisích NOX podílí shodně 4 %.


Významný vliv dopravy vysvětluje, proč jsou koncentrace oxidů dusíku na dopravních lokalitách velmi dobře korelovatelné s dopravou. Na pozaďových lokalitách jsou pak zcela zásadní meteorologické podmínky ovlivňující chemické a fotochemické reakce v atmosféře.

Nicméně je potřeba si uvědomit, že oxidy dusíku vznikají při jakémkoliv hoření (oxidaci) za přístupu vzduchu (vzduch = 78 % dusíku N2). Tedy i když si doma vaříte na plynovém sporáku, vznikají oxidy dusíku, které nejsou nikde reportovány 😊.

 

 

Citovaná literatura

[1] V. Neužil, „Podíl NO a NO2 ve spalinách,“ Výzkumná zpráva, sv. Praha: KONEKO, 2012.
[2] ČHMÚ, „Znečištění ovzduší na území České Republiky 1996 – 2016,“ 1 12 2017. [Online]. Available: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html.
[3] ČHMÚ, „Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší,“ 2010-2015. [Online]. Available: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emisnibilance_CZ.html.
[4] C. Umweltbundesamt, „The new EMEP grid in geographic coordinate system,“ [Online]. Available: http://www.ceip.at/new_emep-grid.
[5] EIONET, „Reporting obligation for: National Emission Ceiling Directive (NECD) – National gridded data of emissions by source category (GNFR),“ 2015. [Online]. Available: http://rod.eionet.europa.eu/obligations/749/overview.

 

 

 

Oštítkováno , ,

Okomentujte článek ...