Doprava, Oxid dusičitý

Druhý pohled na rok 2017 – koncentrace NO2

Jedinou další škodlivinou, která v posledních pár letech kromě prachu překračuje v Brně imisní limit, je oxid dusičitý NO2. Proto se podrobněji podívám i na tuto škodlivinu přímo spjatou s dopravou. Které stanice naměřily nejvyšší koncentrace NO2 a kde je v Brně překračován imisní limit pro tuto škodlivinu? To se dozvíte v článku …

O emisích NOX jsem ještě nepsal, i když už se na to nějakou dobu chystám. Ale většinou do toho „vleze“ něco zajímavějšího. Takže snad jen stručně. Oxidy dusíku vznikají při jakémkoliv hoření. Hoření je oxidace, vzduch obsahuje 78 % dusíku N2, takže vždy nějaké NOX vzniknou – ať už v autě, v krbu, ve fabrice nebo na plynovém sporáku. Velmi významným zdrojem NOX z hlediska celé ČR jsou elektrárny, ale ty jsou hlavně v severních Čechách. V Jihomoravském kraji může zhruba za 2/3 všech emisí doprava (půl na půl silniční a nesilniční). Zhruba 16 % vyprodukuje průmysl, 10 % doprava a zbytek jde za energetikou a odpady. Prim však hraje doprava a korelaci mezi intenzitou dopravy a koncentracemi NOX už jsem ukazoval v některých svých předešlých článcích.

Ale teď již k roku 2017 a koncentracím na stanicích.

Průměrná roční koncentrace NO2

Vývoj průměrných ročních koncentrací NO2 jsem už prezentoval v článku s prvními čísly roku 2017. Nyní se tedy podrobněji podívejme na situaci v roce 2017 na jižní Moravě.

Z grafu jsou jasně patrné 2 lokality, které měří výrazně vyšší koncentrace NO2 než všechny ostatní. A to dlouhodobě. Jedná se o stanice Brno – Svatoplukova a Brno – Úvoz (hot spot). Tyto dvě lokality jako jediné dlouhodobě překračují imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 (40 µg∙m–3). Již jsem psal, že na jižní Moravě je hlavním zdrojem oxidů dusíku doprava, proto nepřekvapí, že nejvyšší hodnoty jsou měřeny na dopravních stanicích …. Přesto je tu jedno ALE.

Lokalita Brno-Svatoplukova má všechny předpoklady být stanicí, kde se překračuje tento limit. Ve špičce tu projíždí zhruba 3.500 vozidel za hodinu. Lokalita leží v těsné blízkosti VMO, navíc v těsné blízkosti křižovatky (brzdění, rozjíždění). ALE proč Brno-Úvoz? Ve špičce zde projede zhruba 1.700 vozidel za hodinu – tedy poloviční množství proti Svatoplukově. Navíc v lokalitách Brno-Zvonařka či Brno – Výstaviště projíždí ve špičce zhruba 2.500 vozidel za hodinu a přesto … koncentrace NO2 jsou zde výrazně nižší!

Nejde ty pouze o intenzitu dopravy, ALE i o okolí stanice – a velmi důležitou roli hraje zástavba. Pokud je stanice „utopena“ v kaňonu zástavby, kde nedochází k dostatečnému rozptylu škodlivin, jsou zde měřeny podstatně vyšší koncentrace, než v případě „otevřené“ lokality. Potvrzují to nejen měření v Brně, ale například i měření v blízkosti dálnice (již brzy o tom napíšu více), kdy stanice stojící přímo u dálnice s velkým provozem měří nižší koncentrace NO2 než stanice s podstatně menším provozem, ale v zástavbě.

Proto pořád tvrdím, že je potřeba postavit obchvat Brna, aby došlo ke zlepšení kvality ovzduší v centru Brna. Obchvat musí být dálničního typu (sjezdy, nikoliv křižovatky, kde to bude stát) a musí vést mimo zástavbu. A i přímo u tohoto dálničního objezdu bude kvalita ovzduší lepší, než je v současnosti v blízkosti VMO např. v Židenicích. Lidé tam neskutečně trpí špatnou kvalitou ovzduší (Brno-Svatoplukova je jediná stanice v Brně, kde je překročen imisní limit pro PM10 i NO2), ale některé spolky dělají ve jménu ochrany kvality ovzduší vše proto, aby se situace nezlepšila. Já jsem si v podstatě jistý, že výstavba dálničního obchvatu je to nejlepší řešení. A stačí se podívat k sousedům do Rakouska a člověk vidí, že očividně není v tomto smýšlení sám. Vídeň má perfektní systém obchvatů a průtahů (ne křižovatky a semafory, ale sjezdy – PLYNULOST!). A nemusí to být jen Vídeň – obrovské oslavy v Poysdorfu po dostavění dálnice A5 tento rok mluví za vše. A proto pořád nechápu, proč se u nás proti dálnicím tak bojuje, když i environmentálně pokročilejší Rakousko je staví jak na běžícím pásu.

Můj osobní názor je, že co je pro někoho špatné, je pro někoho dobré. Kdyby se postavily již před XY lety jak D43 tak D52, tak by teď některé strany neměly veřejného nepřítele, proti kterému by mohly bojovat. No a nedej bože, že by se v Brně dodržovaly všechny imisní limity – to už by byly úplně nevolitelné, a to nelze dopustit. Avšak zdůrazňuji, je to můj zcela soukromý názor.

Ale zpět k NO2. Vysvětlili jsme si, proč jsou na tom některé stanice hůře než jiné. Nejnižší koncentrace jsou pak logicky měřeny v místech, kudy auta nejezdí – příkladem budiž regionální pozaďová stanice Mikulov-Sedlec, kde jezdí maximálně vinařské traktůrky a auto obsluhy ČHMÚ.

Jak se ale koncentrace vyvinuly proti roku 2016? Následující obrázek pak ukazuje rozdíl v průměrných ročních koncentracích NO2 mezi roky 2017 a 2016 v Jihomoravském kraji.

Nárůst zaznamenaly v podstatě všechny pozaďové stanice. Jedná se zřejmě o důsledek velmi špatných rozptylových podmínek ze začátku roku 2017. Naopak u všech dopravních lokalit došlo ke zlepšení situace. Nejvíce pak v lokalitě Brno – Svatoplukova, která však ze začátku roku několik dní neměřila kvůli stěhování stanice a výstavbě zastávky – v době, kdy byly vysoké koncentrace. Přesto naměřila dostatek dat pro výpočet průměrné roční koncentrace. Na dopravních lokalitách se tedy převážně projevil zbytek roku, kdy panovaly dobré podmínky a pravděpodobně přispívaly ke snížení koncentrací v měsících březen – prosinec tam, kde byly koncentrace nejvyšší. Na pozaďových lokalitách, kde jsou koncentrace nízké, se tento efekt tolik neprojevil, a nekompenzoval tak špatný začátek roku.

To potvrzuje i následující obrázek se statistickým zpracováním denních koncentrací NO2. Je vidět, že i na pozaďových lokalitách mediány klesají, ale v roce 2017 bylo zaznamenáno větší množství odlehlých hodnot, které měly vliv na průměrnou roční koncentraci NO2.

Podobně jako v případě předchozích článků o PM10 a PM2,5 je tedy z hlediska hodnocení dlouhodobého stavu kvality ovzduší lepší sledovat trend středních hodnot (mediánu) a nikoliv průměrných.

Rozdíl mezi střední hodnotou koncentrací NO2 v roce 2017 a v roce 2016 je zobrazen na následujícím obrázku.

Z uvedeného grafu je patrné, že téměř k žádnému rozdílu nedošlo v lokalitách Mikulov-Sedlec a Znojmo. To jsou stanice s nejnižšími měřenými koncentracemi NO2 v Jihomoravském kraji. Pokles na pozaďových lokalitách se proti roku 2016 pohybuje v rozmezí 1 – 2 µg∙m–3, na dopravních lokalitách mezi 2 – 3 µg∙m–3.

Je tedy možné konstatovat, že rok 2017 byl velmi dobrým rokem i přes velmi špatný začátek – něco jako Eva Samková, po startu ztrácel, ale na konci z toho byla bedna 🙂 .

Oštítkováno , , , , , ,

Okomentujte článek ...