Benzo[a]pyren

Benzo[a]pyren III – malá sídla

Jak je to tedy s koncentracemi benzo[a]pyrenu v malých obcích? Jsou vysoké, jak naznačují emisní bilance, anebo se neliší od městských koncentrací. Mohou lokální topeniště plošně ovlivňovat koncentrace benzo[a]pyrenu v kraji? Odpovědi se dočtete dále v článku.

V předchozích článcích jsem více či méně okatě naznačoval, že problém s benzo[a]pyrenem je směřován zejména do menších obcích s lokálními topeništi. Emisní bilance koneckonců potvrzuje, že lokální topeniště jsou majoritním zdrojem těchto karcinogenních látek. Avšak v rámci státní sítě imisního monitoringu se v těchto malých obcích téměř neměří – už tak je měřicích lokalit pro tuto látku velmi málo (v celé ČR pouze cca 40), takže většina měření je situována do oblastí s vyšším počtem obyvatel, tedy do měst. I toto byl jeden z důvodů, proč ČHMÚ Brno ve spolupráci s Jihomoravským krajským úřadem provedl již dva roky po sobě kampaňová měření v malých sídlech kraje, aby se ukázalo, zda měření kvality ovzduší korespondují s emisními bilancemi.

V rámci dosavadních 2 kampaní byla měřena kvalita ovzduší během topné sezóny – na přelomu října a listopadu. Již v případě suspendovaných částic PM10 a PM2,5 se ukázalo, že malá obec, kde jsou provozovány kotle na tuhá paliva, se dokáže koncentračně vyrovnat centru Brna. A v jednom případě byly měřeny koncentrace srovnatelné s dopravní lokalitou u židenických kasáren. Avšak výrazně vyšší proti měření v Brně byly v malých obcích koncentrace benzo[a]pyrenu. Ty byly ovlivněny jednak skladbou lokálních topenišť (od nejvíce plynofikovaných Velkých Pavlovic s pouhými 12 % neaktivních přípojek až po neplynofikované Chudčice), dále pak meteorologickými podmínkami během kampaně a v neposlední řadě i orografií terénu a s ní související provětrávatelností lokality. Výsledky pak byly srovnány s lokalitou státní sítě imisního monitoringu v Brně-Líšni.

Koncentrace ve Velkých Pavlovicích (plynofikovaná obec, pouze 12 % přípojek mrtvých) byly proti lokalitě Brno-Líšeň více než dvojnásobné pouze v doznívající epizodě zhoršených rozptylových podmínek (6. 11. 2015), dne 12. 11. 2015 byly pouze zhruba poloviční. V případě lokality Prace (plynofikovaná obec, avšak 68 % přípojek mrtvých) již byla situace horší, proti koncentracím benzo[a]pyrenu v Brně-Líšni byly 2x naměřeny 1,5 krát vyšší koncentrace, jednou téměř 4x vyšší a jednou téměř 5x vyšší. Nejhorší situace však byla v již zmíněných Chudčicích (neplynofikovaná obec, úvodní foto pochází právě ze spouštění měření v této obci), kde v nejlepším případě byly koncentrace benzo[a]pyrenu 7,5 krát vyšší než v Brně-Líšni a v nejhorším případě 13,5 krát vyšší. Srovnatelné koncentrace měřily v tento den pouze lokality v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, lokalita Chudčice patřila mezi 3 nejznečištěnější lokality z hlediska benzo[a]pyrenu v tento den (viz následující obrázek). Na vysokých koncentracích se promítla i epizoda zhoršených rozptylových podmínek a horší provětrávatelností obce Chudčice.

Koncentrace benzo[a]pyrenu v Babicích u Rosic (plynofikovaná obec, 29 % přípojek mrtvých) dosáhly ze začátku kampaně na čtyřnásobek až šestinásobek koncentrací měřených ve stejné dny v Brně – Líšni. V druhé polovině kampaně se i díky oteplení a útlumu topení koncentrace srovnávaly. V případě lokality Jinačovice (plynofikovaná obec, 25 % přípojek mrtvých) byl vývoj koncentrací benzo[a]pyrenu opačný, což opět souviselo zejména s meteorologickými podmínkami v době měření. Ze začátku kampaně byly koncentrace benzo[a]pyrenu zhruba dvojnásobné proti koncentracím měřeným v Brně – Líšni. Na přelomu října a listopadu však došlo k významnějšímu ochlazení. Nízké teploty se odrazily ve zvýšené intenzitě topení a nárůstu koncentrací benzo[a]pyrenu na pětinásobek (31. 10. 2016) a následně až na desetinásobek (3. 11. 2016) koncentrací měřených v Brně-Líšni. Naměřené koncentrace souhrnně uvádí tabulka výše, podbarvením jsou rozlišeny jednotlivé roky. Grafické znázornění uvádí následující obrázek.

Z uvedeného vyplývá, že koncentrace karcinogenního benzo[a]pyrenu mohou být v Jihomoravském kraji vyšší, než uvádí mapy ČHMÚ (viz předchozí článek). To je způsobeno malým počtem měřicích stanic, které jsou soustředěny do větších měst s vyšší hustotou obyvatel. V městech napojených na CZT však zpravidla vysoké koncentrace měřeny nejsou. Koncentrace v Brně či v Praze se pohybují zhruba na polovině hodnoty celorepublikového průměru.

Naproti tomu v topné sezóně se koncentrace v malých sídlech Jihomoravského kraje mohou pohybovat na úrovni koncentrací měřených v nejzatíženější oblasti ČR – aglomeraci O/K/F-M (viz obrázek výše). Lokální topeniště tak mohou díky transportu benzo[a]pyrenu zejména na jemných částicích PM2,5 významně a plošně znečišťovat celé území Jihomoravského kraje.

 

Oštítkováno , , , ,

Okomentujte článek ...