Benzo[a]pyren

Benzo[a]pyren II – měřené koncentrace

Kde jsou v ČR měřeny nejvyšší koncentrace benzo[a]pyrenu? Co všechno může koncentrace ovlivnit? Jsou rozdíly mezi koncentracemi tohoto karcinogenu v průběhu roku? Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujícím článku.

minulém článku jsem stručně popsal, co je benzo[a]pyren zač, a že jeho hlavním zdrojem v ČR jsou lokální topeniště. Podobně je tomu ve zbytku EU. Velmi vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu jsou měřeny v Polsku, čímž se z tohoto území svým způsobem stává významný plošný zdroj znečištění, který může při správném proudění ovlivnit koncentrace této škodliviny i v sousedních státech (ČR, Německo).

Jak to tedy vypadá s koncentracemi benzo[a]pyrenu na území ČR? Následující obrázek z ročenky ČHMÚ zobrazuje pětileté průměrné koncentrace této látky za období 2012 – 2016. Z mapky vyplývá, že nejvyšší koncentrace benzo[a]pyrenu jsou měřeny na Ostravsku, zejména v těsné blízkosti hranic s Polskem. Plošné zatížení je zaznamenáno ještě v níže položených částech Olomouckého, Zlínského a Středočeského kraje. Ve zbytku republiky, včetně Jihomoravského kraje, se jedná spíše o bodové znečištění v sídlech s lokálními topeništi. Vyšší koncentrace jsou pak modelovány ve Vyškovské brázdě a Dolnomoravském úvalu – tedy v nížinách, kam se může znečištění snadněji šířit při proudění ze severovýchodu.

Je třeba však mít na zřeteli, že mapa ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížena výrazně většími nejistotami ve srovnání např. s mapou PM10. Na nejistotě mapy se podílí nedostatečný počet měření na venkovských regionálních stanicích i absence rozsáhlejšího měření v malých sídlech ČR, která by z hlediska znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem reprezentovala zásadní vliv lokálních topenišť. Počet lokalit s měřením benzo[a]pyrenu je limitován zejména vysokými náklady na laboratorní analýzy a také „strojovým časem“ laboratorních analýz. V současnosti se ČHMÚ snaží o rozšíření laboratoře pro stanovování této důležité škodliviny a dokoupení dalších přístrojů k analýze.

Dále je potřeba si uvědomit, že na Ostravsku jsou měřeny podstatně jiné koncentrace než ve zbytku republiky, jak naznačuje následující obrázek rovněž z ročenky ČHMÚ. Imisní limit, který má hodnotu 1 ng.m-3 je na nejhorších lokalitách překračován až 10x, zatímco stanice v Brně se pohybují pod hodnotou imisního limitu (0,6 resp. 0,7 ng.m-3). Násobky imisního limitu jsou měřeny ještě ve Zlínském kraji a v Kladně.

A jak je to tedy s měřeními na jižní Moravě? V posledních letech je imisní limit dodržován na všech lokalitách, kde se měří, ale ještě  např. v roce 2012 byl limit překročen v lokalitě Brno-Masná a v lokalitě Vyškov průměrné roční koncentrace oscilovaly v blízkosti hodnoty imisního limitu. Je potřeba upozornit, že ve Vyškově se neměří kvalita ovzduší v centru města, ale na jeho samém kraji směrem na Drnovice, tedy v oblasti s lokálními topeništi.

A s tím úzce souvisí měřené koncentrace. Následující graf ukazuje koncentrace benzo[a]pyrenu v jednotlivých dnech za období 2010-2016. Je zcela zřetelné, že vysoké koncentrace jsou měřeny během topné sezóny, nejvyšší pak v nejchladnější části roku, kdy je potřeba nejintenzivněji topit. Naopak během léta jsou koncentrace prakticky nulové.

Z obrázku je mimo jiné patrné, že v Jihomoravském kraji nedosahují ve státní síti imisního monitoringu ani maxima hodnot průměrné roční koncentrace nejhorších lokalit na Ostravsku. Ovšem také žádná z lokalit není umístěna v malé obci s lokálními topeništi. Tomuto „fenoménu“ se budu věnovat blíže hned v následujícím článku.

Pokud se tedy podíváme na střední hodnoty koncentrací benzo[a]pyren za jednotlivé měsíce (období 2010-2016), jen se potvrdí výše zmiňované. Nejvyšší střední hodnoty jsou měřeny v lednu, únoru a prosinci. Významně vyšší hodnoty měřila lokalita Vyškov, což může být dáno umístěním lokality (vstup ze střední Moravy – Vyškovská brázda, nížina, v blízkosti lokálních topenišť) a zdroji. Naopak v červenci jsou střední hodnoty na všech lokalitách nulové, na některých lokalitách i v červnu a srpnu.

Topná sezóna a blízkost lokálních topenišť jsou tedy zcela zásadní faktory, ovlivňující koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší. V Brně a v obcích s centrálním zásobováním teplem a teplárnami na plyn jsou koncentrace tohoto karcinogenu relativně nízké, avšak v malých obcích s lokálními topeništi v topné sezóně je to úplně jiná písnička – ale o tom až příště.

Oštítkováno , , , ,

Okomentujte článek ...