Benzo[a]pyren, Prach

Zpráva o kvalitě v ovzduší v Evropě za rok 2015 z října 2017

V říjnu vyšla zpráva evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ke stavu ovzduší v roce 2015 v zemích Evropské unie. Pokud se zajímáte o ovzduší, vřele doporučuji k přečtení. V dnešním článku vypíchnu pár zajímavostí. Veškeré mapy a grafy jsou převzaty z této zprávy, odkaz je na konci článku.

Vývoj emisí

V kapitolce o vývoji emisí od roku 2000 jsou diskutovány jak celkové emise, tak emise rozdělené dle kategorií zdrojů. Za povšimnutí stojí následující obrázek. Asi nejvýznamnějšího poklesu v emisích dosahuje silniční doprava. Proti roku 2000 se hodnoty v roce 2015 pohybují pro jednotlivé škodliviny na hodnotách 20 – 60 %. A to přestože se množství vozidel nesnižuje. Hlavním důvodem jsou tedy vývoj a inovace – díky novým technologiím jezdí auta úsporněji, mají nižší emise. Osobně si myslím, že tento trend bude dále pokračovat – logické pokračování jsou elektromobily a pokročilejší technologie. Pro kvalitu ovzduší má dle mého názoru podpora nových technologií zásadní vliv.

Naopak takřka žádný vývoj není patrný v sektoru commercial, institutional and households – kde prim hraje vytápění domácností. Zejména v případě prašnosti nedošlo za posledních 15 let k žádné změně. Dalším zdrojem, kde nejsou patrné zásadní změny, je i zemědělství. Tento sektor bývá v rámci různých diskuzí podceňován, ale v rámci ČR se právě na jižní Moravě jedná o důležitou složku ovlivňující kvalitu ovzduší. Zemědělství je mimochodem věnována celá jedna kapitola zprávy s názvem „Agriculture: an important source of air pollution and greenhouse gases“. Takto celou kapitolu nemá žádný jiný sektor.

Podíl sektorů na emisích jednotlivých škodlivin

Velmi důležité jsou i následující dva obrázky, ukazující podíl jednotlivých sektorů na celkových emisích jednotlivých znečišťujících látek.

Sektor komerční, instituční a lokální vytápění (bledě modré části koláčového grafu) je v rámci celé Evropské unie největším zdrojem PM2,5, PM10, black carbon (BC – více např. zde), oxidu uhelnatého a karcinogenního benzo[a]pyrenu (této škodlivině budu věnovat příští kapitoly blogu).

Sektor silniční dopravy (fialové části koláčového grafu)je největším zdrojem emisí oxidů dusíku (NOX) a druhým největším zdrojem BC po sektoru topenišť. Přímo ve zprávě je dále uvedeno: Na druhou stranu přispívá doprava pouze minimálně k emisím benzo[a]pyrenu, arsenu, rtuti a kadmia.

Sektor zemědělství (oranžové části koláčového grafu) je pak nejvýznamnějším zdrojem amoniaku (NH3) a metanu. Také je druhým nejvýznamnějším zdrojem benzo[a]pyrenu.

Suspendované částice

Čtvrtá kapitola zprávy je věnována suspendovaným částicím. Nejprve je uvedena mapa pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM10 (vyjádřena jako 90.4 percentil denních koncentrací). Připomenu, že tato charakteristika se uvádí ve formě koncentrací, nikoliv počtu dní s překročenou hodnotou imisního limitu, která se častěji vyskytuje v médiích (rozdíl mezi spojitou a nominální proměnnou viz dříve). Co je již z této mapy zcela patrné. V Evropě existuje několik oblastí s vysokými koncentracemi PM10. Jedná se o Polsko, severní Itálii a pak pravděpodobně Balkán, kde je však pouze velmi málo měření.

Toto znečištění pochopitelně neuznává státní hranice. Za příznivého větru tedy může snadno doputovat z Polska i na České území popř. až do Rakouska. Tomu odpovídají i vyšší koncentrace částic měřené právě při proudění větru ze severovýchodu a východu. Tím samozřejmě nechci říct, že za veškeré znečištění může pouze dálkový transport. Nicméně jistá vazba mezi synoptickou situací, směrem proudění větru, a výskytem smogových situací tu je.

Obdobná situace panuje i z hlediska překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 (následující obrázek). Na území ČR se vyskytuje prakticky pouze v těsné blízkosti hranice s Polskem v Moravskoslezském kraji. Na zbytku území jsou měřeny podstatně nižší hodnoty, srovnatelné se západní Evropou.

A nejinak je tomu i v případě jemnější frakce PM2,5. Zde dominují Polsko a sever Itálie. Lze však předpokládat, že vysoké koncentrace budou také na Balkáně, přestože měření tam chybí.

 

Oxid dusičitý

Tato škodlivina je spjata zejména s automobilovou dopravou. Nejvyšší koncentrace jsou tak měřeny ve velkých aglomeracích, zejména v západní Evropě, jak ukazuje následující obrázek. Na území ČR dochází k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci pouze v Praze a v Brně, a především na lokalitách uzavřených v zástavbě (viz minulá kapitola).

Benzo[a]pyren

Této látce se budu více věnovat v dalších kapitolách, přesto jeden zásadní obrázek z hlediska Evropy již teď. Vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu mají příčinu především v emisích z lokálních topenišť – spalování uhlí a dřeva. V létě mohou být koncentrace téměř nulové, naopak v topné sezóně značně vzrostou. Kde rostou nejvíce je z obrázku zcela jasné – v Polsku. Prakticky v celém Polsku jsou měřeny velmi vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu. Tato látka se velmi dobře váže na jemnější částice PM2,5 a při vhodném proudění může být transportována i na větší vzdálenosti. V rámci ČR jsou měřeny nejvyšší koncentrace na Ostravsku. Samozřejmě i my sami v ČR si vyprodukujeme dostatek této karcinogenní látky, přesto si myslím, že severní Morava je ovlivněna i přeshraničním přenosem.

A malé srovnání pomocí krabicového grafu. Česká republika si z hlediska mediánu měřených koncentrací nevede tak špatně. Přesto je jedna z těch, kde jsou měřeny i vysoké koncentrace (whisker – fous nahoru). Tyto vysoké koncentrace jsou na úrovni mediánu hodnot měřených v Polsku – ono odskočení Polska je z grafu poměrně dobře patrné.

To je pro dnešek vše. Pokud vás tyto informace zaujaly, určitě si projděte celou zprávu, stojí to za to. Je volně dostupná ke stažení na těchto stránkách:

https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2017

 

Oštítkováno , , , , , ,

Okomentujte článek ...