Doprava, Prach

Doprava a vliv na koncentrace částic VI. – shrnutí

Jak je to tedy s tou dopravou, jsou na dopravních stanicích překračovány imisní limity? Jsou překračovány na všech dopravních lokalitách nebo jenom někde? Co má na vysoké koncentrace škodlivin vliv? To se dozvíte v dalším článku zaměřeném na dopravu.

 

Na závěr článků věnovaných dopravě krátké shrnutí o tom proč a kde se překračují imisní limity. Už v předchozích článcích jsem naznačil, že v případě suspendovaných částic se nejedná pouze emise z exhalací, ale že důležité jsou i např. otěry. V případě oxidů dusíku jsou naopak v případě emisí z dopravy důležité pouze exhalace. A zároveň jsem ukázal, že zatímco koncentrace oxidů dusíku lze korelovat s intenzitou dopravy, v případě suspendovaných částic ani nanočástic tomu tak není.

Imisní limity a překračování v Brně

A jak si na tom tedy stojí Brno při překračování imisních limitů? V případě oxidů dusíku dochází v posledních letech k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 na dvou stanicích. Jedná se o stanice Brno–Svatoplukova (židenická kasárna) a Brno–Úvoz.

V případě suspendovaných částic PM10 nedochází na žádné z lokalit k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci. V případě průměrné denní koncentrace je to složitější. Do značné míry zde závisí na délce topné sezóny a meteorologických podmínkách v chladné části roku. Pokud tedy panují v zimě zhoršené rozptylové podmínky a nízké teploty, dojde k plošnému zhoršení kvality ovzduší a hodnota imisního limitu (50 µg∙m–3) je překračována podstatně častěji. To se samozřejmě týká i stanic neovlivněných dopravou. Příkladem mohou být roky 2005, 2006, 2010, 2011 a koneckonců i 2017. Naopak pokud je zima teplejší a nevyskytují se delší období s inverzním charakterem počasí, dochází k překračování imisního limitu pouze na omezeném počtu stanic. Jedná se např. o roky 2007 – 2009, 2014 – 2016. V těchto letech dochází k překračování imisního limitu převážně na dopravních lokalitách, což vede ke zkratkovitým závěrům, že za překračování může pouze doprava.

Doprava bezesporu k překračování přispívá, ovšem chceme-li porozumět proč, nelze pouze generalizovat na základě počtu dní s překročenou hodnotou imisního limitu. O tom už jsem koneckonců psal více dříve.

Situace v roce 2016

Jak jsem již několikrát zmínil, v roce 2016 panovaly velmi dobré rozptylové podmínky, zimy nebyly příliš chladné. Topná sezóna tedy promlouvala do naměřených dat podstatně méně, než v jiných letech, a o to více tak může vyniknout vliv dopravy. Pro identifikaci vlivu dopravy je tento rok tedy ideální.

A jak na tom byly brněnské stanice z hlediska překračování imisních limitů? Předem řeknu, že všechny pozaďové stanice dodržely všechny legislativou stanovené imisní limity. V případě dopravních lokalit již vznikají jisté rozdíly.

K překročení imisního limitu pro denní koncentraci PM10 došlo na dvou stanicích. Brno-Svatoplukova a Brno-Zvonařka. K překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentrací NO2 došlo také na 2 stanicích. Brno–Svatoplukova a Brno–Úvoz. A na některých dopravních lokalitách nedošlo k překročení vůbec, například na stanicích Brno–Výstaviště (v blízkosti mimoúrovňového křížení VMO u Pisárek) a Brno–Kroftova (v Žabovřeskách v blízkosti ČHMÚ). Názorně je situace zobrazena v následující tabulce, kde červené políčko značí překročení limitu, zelené políčko nepřekročení limitu a bílé políčko znamená, že se zde tato škodlivina neměří.

V Brně na Kroftově ulici jezdí podstatně méně aut než na ostatních uvedených stanicích. To může vysvětlovat, proč jsou zde koncentrace nižší. Tato stanice tak bývá častěji ovlivňována lokálními topeništi z rodinných domů v blízkém okolí (přestože někteří tvrdí, že v Brně lokální topeniště vůbec nejsou). Z následující fotky je vidět, že přeci jen v Brně nějaké jsou. Jedná se o pohled z ČHMÚ v ranních hodinách směrem na Žabovřesky. Takže i v Brně může dojít k ovlivnění kvality ovzduší lokálními topeništi (především ráno a večer). Za kvalitu fotky se omlouvám, ale patrné to snad je :-).

Při podrobnějším pohledu na výše uvedenou tabulku je patrné, že NO2, přestože dobře koreluje s intenzitou dopravy, překračuje imisní limit na Úvoze, ale ne na Zvonařce nebo na Výstavišti. Přitom v těchto lokalitách jsou podstatně vyšší intenzity dopravy. Srovnání intenzit dopravy na 3 brněnských dopravních lokalitách zobrazuje následující obrázek. Z obrázku vyplývá, že všechny 3 lokality mají 2 výraznější píky – intenzita do zhruba 500 vozidel za hodinu, která panuje v noci, a druhý pík zobrazující intenzitu dopravy přes den. Právě v tomto „denním píku“ se lokality rozchází. Nejvyšší intenzity jsou zaznamenány u židenických kasáren na Svatoplukově, kde přes den projíždí kolem měřicí stanice okolo 3500 vozidel za hodinu (podrobněji zde). Na Zvonařce je již počet vozidel přes den o něco nižší – zhruba okolo 2500 vozidel za hodinu. Nejméně vozidel pak projede přes den v lokalitě Brno–Úvoz, kde se hodnota pohybuje okolo 1700 vozidel za hodinu.

A přesto je v Brně na Úvoze překračován imisní limit pro NO2 a na Zvonařce nikoliv, i když tam projíždí více aut. Navíc průměrná roční koncentrace NO2 na Úvoze je srovnatelná s koncentracemi měřenými v lokalitě Brno-Svatoplukova, kde přes den projíždí hodinově zhruba dvojnásobek aut. To vše s vědomím toho, že koncentrace oxidů dusíku korelují s dopravou a že relativní pokles v intenzitě dopravy se odrazí v relativním poklesu koncentrací oxidu dusíku.

Důležité je ono slovo relativně. Na absolutní hodnoty koncentrací NO2 mají vliv i další faktory, zejména pak zástavba s ní spojená provětrávatelnost.  Měřicí stanice Svatoplukova i Úvoz jsou umístěny v kaňonu zástavby, v těsné blízkosti komunikace. Naproti tomu Zvonařka, ale i Výstaviště jsou minimálně z jedné strany dostatečně otevřené a dobře provětrávané lokality. To je velmi pravděpodobně důvod, proč jsou průměrné roční koncentrace NO2 na Zvonařce a Výstavišti zhruba o 30 % nižší než na Úvoze, přestože tam projede více aut.

Snížení počtu aut tedy nemusí nutně vést k dostatečnému snížení koncentrací NO2. Zásadní pro dosažení nízkých koncentrací je vyvést dopravu mimo zastavěná území do otevřeného prostoru, a to i bez nutnosti omezení dopravy. Prokazují to i koncentrace měřené v těsné blízkosti pražského okruhu, v místě, kde se napojuje na dálnici D1. Provoz zde tedy nemusí být zcela plynulý. V průměru zde byly měřeny koncentrace NO2 o zhruba 10 µg∙m–3 (o 20 %) nižší, než v případě lokalit Brno–Svatoplukova či Brno–Úvoz. 

V případě suspendovaných částic PM10 je situace trochu jiná. Imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM10 je překročen na stanicích Brno–Svatoplukova a Brno–Zvonařka. Naopak na Úvoze ani na Výstavišti ne. Rozdíl v těchto lokalitách tentokráte nespočívá v kaňonu zástavby, ale v plynulosti dopravy v těsné blízkosti měřicích lokalit. V blízkosti židenických kasáren i na Zvonařce dochází v blízkosti stanice k brzdění a rozjíždění. V případě Zvonařky navíc může docházet k ovlivnění z nedaleké stavby trafo stanice pro jižní centrum.

Na Úvoze jsou sice také kolony, ale ne v bezprostřední blízkosti stanice. Ta leží přímo na křižovatce Úvoz a Údolní (viz značka na mapě). Hlavní porce kolon, dobrzďování a rozjíždění, jsou zpravidla od úrovně ulice Gorkého a severněji, a od ulice Tvrdého jižněji. A jak jsem již několikrát uváděl, zvýšené koncentrace částic jsou měřeny v těsné blízkosti komunikací, ale se vzdáleností klesají. Obzvláště si myslím, že to platí pro emise z otěrů. To  může být důvodem, proč jsou na Úvoze nižší koncentrace prašnosti, i když jsou vysoké koncentrace NO2.

A obdobně Výstaviště. Přestože měření probíhá v těsné blízkosti VMO a mimoúrovňového křížení u Pisáreckých tunelů (viz fotka z Google StreetView), jsou zde měřeny nižší koncentrace PM10 než na Zvonařce. Jen pro srovnání, počet dní s překročenou hodnotou imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM10 byl v roce 2016 na Zvonařce 40 a na Výstavišti pouze 18, přestože dopravní zátěž bude v obou lokalitách podobná. Rovněž průměrná roční koncentrace PM10 byla na stanici Brno–Výstaviště o 4,3 µg∙m–3 (o 15 %) nižší. Stanice Brno–Výstaviště tak v roce 2016 naměřila obdobnou průměrnou roční koncentraci PM10, jako stanice Brno–Arboretum nebo Brno–Dětská nemocnice.

Doprava tedy je zdroj škodlivin v ovzduší, a v těsné blízkosti komunikací tak může docházet k překračování imisních limitů pro suspendované částice a oxid dusičitý. Vliv dopravy na koncentrace však výrazně poklesne, pokud je doprava plynulá a není vedena v zástavbě. Proto je důležité, aby Brno, ale i další obce, měly pokud možno co nejrychleji funkční obchvat města, kde doprava pojede plynule a nepovede zástavbou. Takové to komunikace i s velmi intenzivní dopravou mají na kvalitu ovzduší mnohem menší dopad, než provoz v zástavbě se spoustou křižovatek. Dokládá to studie ČHMÚ (brzy o ní napíšu více), ale také měření v blízkosti dálnic.

Oštítkováno , , , ,

Okomentujte článek ...