Prach, Smog

Nad dopisy čtenářů I.

Neustále hodnotím časové období 2010 – 2016, ale proč právě toto období? A proč nehodnotím rok 2017? Jsou data ze začátku roku 2017 příliš odlišná? Proč se vyhlašovaly smogové situace? Tyto dotazy jsem dostal vícekrát, a proto se pokusím co nejdříve odpovědět.

 

V nedávné době mi přišlo několik dotazů a mailů s otázkami. Některé se  opakují, a proto se pokusím přednostně na ně odpovědět, a pokud možno hromadně formou tohoto „speciálního“ článku na svém blogu. Tady jsou:

Proč hodnotím období 2010 – 2016?

Rok 2016 je posledním „uzavřeným“ rokem, kdy jsou k dispozici kompletní data a roční průměry. Takže se snažím o co nejaktuálnější pohled. Rok 2010 jako začátek intervalu má důvodů několik. Poskytuje už dostatečný počet dat k hodnocení kvality ovzduší – k dispozici je 7 let měření. Pro vymezování oblasti s překročenými imisními limity se zpravidla používá 5 let (je to tak i v zákoně o ovzduší). Ale pokud bych používal jen roky 2012 – 2016, určitě by zaznělo, že poslední roky jsou příliš teplé a hodnocení je zkreslené. V roce 2010 byla jedna z nejchladnějších (ne–li nejchladnější) topná sezóna od roku 2010. Přišlo mi tedy vhodné zahrnout i tento rok do kalkulací. Zároveň se v tomto roce vyskytovaly velmi vysoké koncentrace prašnosti vlivem velmi nepříznivých rozptylových podmínek –  situace byla natolik „výrazná“, že si dokonce vybojovala čestné místo na čelní stránce naší ročenky z roku 2010. Další důvod, proč zahrnout rok 2010 do hodnocení. A v neposlední řadě rok 2010 vypadá hezky, uvozuje dekádu a je to takový odrazový můstek do dalších let. 🙂

Proč nehodnotím rok 2017

Jak už jsem uvedl v předchozím odstavci, tento rok ještě není uzavřen, doposud jsme s ním z hlediska hodnocení kvality ovzduší „neskoncovali“. To ale neznamená, že bych se o roku 2017 vůbec nezmínil. V článku o smogových situacích jsem se již o začátek roku „otřel“, taky při uvádění koncentračních rekordů jsem naznačil, jak se ve své první polovině rok 2017 vyvíjel. A určitě není všem dnům konec. 🙂

Jsou data ze začátku roku 2017 příliš odlišná?

To je trochu složitější otázka. Jsou a nejsou. V horizontu posledních tří relativně teplých zim částečně ano. Takto výrazně vysoké koncentrace PM10 a PM2,5 se v posledních několika letech nevyskytovaly. Nicméně např. v již zmíněném roce 2010 byly měřeny i vyšší koncentrace, není to tedy úplná „rarita“. Důležité je však uvědomit si, za jakých podmínek k vysokým koncentracím docházelo, a zda to souhlasí s dlouhodobým vývojem za roky 2010 – 2016 (diskutovaným v minulém článku).

Zkusím to na pár obrázcích přiblížit a srovnat zrovna na stanici Brno – Tuřany, která je důležitá i pro smogový varovný a regulační systém (SVRS). Pro začátek větrná růžice za leden – červen 2017 v lokalitě Brno – Tuřany. Je patrné, že je velmi podobná dlouhodobému měření (viz kapitola Předměstské pozadí Brna).

Zde však podobnost s dlouhodobě měřenými charakteristikami nekončí. Při pohledu na koncentrační růžici je patrné, že i v první polovině roku 2017 byly pro koncentrace PM10 zcela zásadní východní až severovýchodní směry, stejně jako za celé období 2010 – 2016. Rovněž procentuálně se právě tyto směry nejvíce podílely na měřených koncentracích PM10.

A pokud bychom koncentrační růžici rozložili dle měřených teplot, zcela jasně vyplývá, že vysoké koncentrace byly měřeny pouze při velmi nízkých teplotách. Opět tedy totožně s dlouhodobým vývojem za roky 2010 – 2016.

Pro dokreslení situace v roce 2017 přidávám ještě koncentrační růžici pro PM10 v jednotlivých měsících. Z těch je patrný rozdíl mezi situací v lednu a v únoru z hlediska vysokých koncentrací PM10 v Brně.

Leden 2017 byl velmi chladný, v Jihomoravském kraji zhruba o 3,5 °C chladnější, než je dlouhodobý průměr. V nočních hodinách klesaly teploty hluboko pod bod mrazu k -20 °C. To se odrazilo v nutnosti intenzivněji topit. Zároveň panoval inverzní charakter počasí a špatné rozptylové podmínky. To vše vedlo k vysokým koncentracím PM10, zejména při nejnižších rychlostech větru a bezvětří. Dále je patrné, že se více na koncentracích podílely východní směry, což může souviset i s dálkovým transportem. Při proudění ze západních směrů i od Brna byly koncentrace nižší.

V únoru 2017 byly teploty v Jihomoravském kraji naopak o 1,6 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr. Přesto byly měřeny ještě vyšší koncentrace. Avšak pouze při proudění z východu až severovýchodu. V lednu se na vyšších koncentracích podílela širší škála směrů větrů. Situace v únoru tak zcela jasně naznačovala významný vliv dálkového transportu znečištění ze severovýchodních směrů. Při podrobnějším rozboru dat i z dalších stanic státní sítě imisního monitoringu je patrný vliv proudění znečištěného vzduchu z Polska a pravděpodobně také Moravskoslezského kraje. Znečištěný vzduch pak cestou „nejmenšího odporu“ (podobně jako voda) proudil Moravskou bránou na střední Moravu, a odtud poté Vyškovskou brázdou a Dolnomoravským úvalem na jižní Moravu a dále do Rakouska. V Tuřanech jsou proto patrné vysoké koncentrace pouze z východu až severovýchodu, z ostatních směrů jsou koncentrace pouze velmi nízké.

Od března do června jsou pak měřeny jen velmi nízké koncentrace prašnosti. To opět poukazuje na anomalitu začátku roku.

Takže krátké shrnutí – ano, koncentrace začátkem roku 2017 byly vyšší, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Ale současně také NE, charakterem a faktory ovlivňujícími kvalitu ovzduší se rok 2017 od dlouhodobého průměru za roky 2010 – 2016 neliší. V obou případech rozhodují meteorologické podmínky – zejména pak směr proudění (vysoké koncentrace z východu až severovýchodu) a teplota (vysoké koncentrace při nízkých teplotách, vliv topné sezóny). Zároveň to potvrzuje vhodnost hodnocení na základě dat z let 2010 – 2016, protože ani vysoké koncentrace PM10 ze začátku roku 2017 neukázaly žádný nový vliv.

Proč se vyhlašovaly smogové situace začátkem roku 2017?

O příčině smogových situací a jejich vyhlašování jsem se více rozepsal v článku o smogových situacích. Konkrétně o těch z ledna a února pak v předcházejícím odstavci. Je potřeba si uvědomit, že problém nenastal pouze v Brně či Jihomoravském kraji, kde byla v lednu i v únoru vždy vyhlášena 1 smogová situace. V lednu 2017 bylo v celé ČR vyhlášeno celkem 20 smogových situací a 12 regulací z důvodu vysokých koncentrací PM10. V únoru 2017 pak bylo v ČR vyhlášeno celkem 19 smogových situací a 5 regulací z důvodu vysokých koncentrací PM10. Z toho je patrné, že vůbec nešlo o ojedinělou situaci na jižní Moravě. V lednu byly v celé ČR velmi nízké teploty, bylo potřeba intenzivně topit, a navíc byla teplotní inverze. V únoru pak byla zejména Morava ovlivněna dálkovým transportem znečištění (více viz předchozí otázka).

No a dalším významným faktorem, proč bylo vyhlášeno více smogových situací, je i změna podmínek jejich vyhlašování. ČHMÚ dlouho poukazoval na to, že k vyhlášení dochází se zpožděním nebo vůbec, informace o zhoršeném ovzduší se tak k lidem dostala později. Proto ČHMÚ spolu s MŽP vypracoval novou metodiku, která umožňuje pružnější vyhlašování smogových situací. A také častější. Podle původních pravidel by totiž v lednu ani v únoru na území Brna či Jihomoravského kraje nebyla vyhlášena ani jedna smogová situace – viz příspěvek na facebookové stránce úseku ochrany ovzduší ČHMÚ.


Shrnutí

Rok 2017 rozhodně neopomíjím, ale vzhledem k tomu, že doposud neskončil, tak ještě nejsou k dispozici veškerá data. Přestože byl začátek roku z hlediska kvality ovzduší horší, vlivy které ono zhoršení způsobily, jsou patrné i v období 2010 – 2016, nenašly se tedy nějaké nové anomálie. Zároveň je patrné, že období 2010 – 2016 je dostatečné pro hodnocení kvality ovzduší právě proto, že ani v roce 2017 nebyl nalezen nějaký nový vliv či faktor, který by se vymykal hodnocení za roky 2010 – 2016.

Snad jsem tedy odpověděl dostatečně. A vy ostatní pište, rád odpovím příště 😀

Oštítkováno , , , ,

Okomentujte článek ...