Prach

Vývoj znečištění částicemi v Jihomoravském kraji za posledních 20 let

Jedním z často šířených „faktů“ v Brně a Jihomoravském kraji je: „Za posledních 10 let se s ovzduším NIC neděje“. Nebo za 20 let (dle potřeby). Tato „fakta“ jsou prezentována i na úrovni úředních dokumentů jako daná a naprosto jasná … samozřejmě bez podložení argumentace čísly. Jak to tedy je z hlediska částic v posledních letech? To se dozvíte v dalším článku mého blogu.


Vývoj koncentrací suspendovaných částic PM10  jsem již částečně naznačil v minulé kapitole v grafu vývoje koncentrací PM10 na vybraných stanicích imisního monitoringu Jihomoravského kraje. Avšak byl to jen vývoj bez jakékoliv „analytické nadstavby“.

Do následujícího hodnocení jsem zahrnul všechny stanice imisního monitoringu, které měly za posledních 10 let alespoň 3 platné hodnoty pro průměrnou roční koncentraci (stanice musí za rok naměřit dostatek dat, aby měla platný roční průměr – konkrétně je potřeba 90 % primárních dat). Tyto průměrné roční koncentrace jsem vynesl jako body a propojil je tečkovanou křivkou – to je onen vývoj, který byl již v předchozím článku.

Nyní jsem navíc přidal křivku lineární regrese (modrá čára), známou také jako lineární spojnice trendu [1]. Lineární regrese je metoda používaná pro proložení souboru bodů v grafu přímkou, k proložení využívá metodu nejmenších čtverců [2].  Kromě samotné křivky jsem přidal i rovnici lineární regrese. Ta má obecný tvar

„y = A ± k.x“.

Rovnice popisuje samotnou křivku, pro jednoduchost si v současnosti stačí uvědomit, že pokud je v rovnici znaménko „+“, má koncentrace za dané období s přibývajícími roky rostoucí trend, naopak pokud je v rovnici „„ , je trend koncentrací klesající. Jak moc je trend rostoucí nebo klesající pak rozhoduje ono číslo před „x“.

Vývoj koncentrací PM10 na stanicích státní sítě imisního monitoringu za roky 2006 – 2016 zobrazuje následující obrázek. Všechny grafy mají totožné měřítko pro možnost porovnání.

Z jednotlivých grafů vyplývá, že koncentrace na většině lokalit klesá. Je to vidět jak „okometricky“ z modré křivky, tak ze záporného znaménka v rovnici. Z uvedených 16 lokalit mají pouze 2 „mírně rostoucí“ trend. Jedná se o lokalitu Lovčice (zmiňoval jsem ji již v minulé kapitole) a lokalitu Vyškov. Pro doplnění je třeba uvést, že stanice Vyškov leží na úplném okraji Vyškova směrem na Drnovice, nejedná se tedy o městskou lokalitu, ale o předměstskou s výrazným zastoupením vytápění a zemědělství.

Obě tyto lokality jsou tedy ovlivněny lokálními topeništi. Sektor lokálních topenišť a vytápění se z hlediska emisí dlouhodobě příliš nemění, vliv na hodnotu emisí má zejména délka topné sezóny a teploty během ní. To může být jedním z hlavních důvodů, proč se situace právě v těchto lokalitách příliš nemění / nelepší. Výsledky mohou být rovněž ovlivněny tím, že se nejedná o kompletní řady za období 2006 – 2016.

Ve všech ostatních případech je patrný klesající trend koncentrací, kvalita ovzduší se tak z hlediska koncentrací PM10 zlepšuje.

Velmi podobný trend lze nalézt i u jemnější frakce PM2,5. Stanic, které měří koncentrace PM2,5 a které naměřily v posledních 10 letech alespoň 3 hodnoty průměrné roční koncentrace je podstatně méně. Přesto se v roce 2015 při velkém projektu Inovace státní sítě imisního monitoringu povedl počet stanic měřících tuto škodlivinu navýšit, takže v budoucnu bude srovnání určitě bohatší.

A jak je to v případě 20-ti letých řad? Koncentrace PM10 se měří 20 a více let jen na několika málo stanicích. Patří mezi ně i Brno – Tuřany a Mikulov-Sedlec. Aby v tom tyto dvě stanice nebyly úplně samy, přibral jsem ještě stanici Košetice. Ta leží na Vysočině v areálu observatoře Košetice a platí za takovou „regionální pozaďovou stanici pro celou ČR“. Výsledky monitoringu z Košetic jsou reportovány do různých evropských i světových monitorovacích programů. Jde tedy o jakési „nejméně“ ovlivněné místo v rámci ČR.

Kromě Košetic jsem do vyhodnocení přidal i vídeňskou stanici Wien – Liesing. Ta leží podobně jako Brno-Tuřany na předměstí, jižně od centra Vídně. Obě stanice jsou od sebe vzdáleny zhruba 120 km.

Nicméně oblast Brna a Vídně lze charakterizovat jako jeden region, protože znečištění ovzduší neuznává hranice mezi státy. Jaké tedy byly měřeny v těchto 20 letech koncentrace? To ukazuje následující obrázek.

Z grafu vyplývá, že v Košeticích jsou opravdu měřeny nejnižší koncentrace PM10, i když se jim lokalita Mikulov-Sedlec v některé roky přibližuje. Koncentrace na vídeňské stanici Liesing a v Brně – Tuřanech jsou pak velmi podobné, v některé roky jsou vyšší koncentrace měřeny ve Vídni, v některých letech v Brně. Avšak důležité, že vývoj je naprosto shodný, co se týče růstu a poklesů koncentrací v jednotlivých letech.

Ovzduší je tedy nejvýrazněji ovlivněno meteorologickými podmínkami v daném roce. V závislosti na meteorologických podmínkách jsou pak ovlivněny i emise z některých zdrojů (např. dlouhá a chladná zima = vyšší emise z lokálních topenišť atp.). K výraznější změně ve vývoji koncentrací PM10 v ovzduší je tedy potřeba mít pod palcem počasí. Ovšem i bez této „dovednosti“ dochází v posledních 20 letech k postupnému zlepšování kvality ovzduší, jak ukazuje poslední obrázek.

Když tedy někdo konstatuje, že se v posledních 10 nebo 20 letech s ovzduším v Brně nebo v Jihomoravském kraji nic neděje, měl by svá tvrzení podložit důkazy. Z dat měřených v rámci státní sítě imisního monitoringu vyplývá, že dochází k neustálému zlepšování situace z hlediska koncentrací PM10 v ovzduší. Zároveň se opět potvrzuje, že Brno není nějaký izolovaný ostrov zhoršeného ovzduší. Obdobný vývoj koncentrací jako v Brně zaznamenává i vídeňská stanice podobného charakteru. O vývoji koncentrací tak zejména rozhodují meteorologické podmínky. Slibování výrazného zlepšení kvality ovzduší z roku na rok zavání slibováním, že „poručíme větru a dešti„.

 

To je pro dnešek vše, přeji hezký zbytek dne a těším se na vaše komentáře.

 

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_regrese

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_nejmen%C5%A1%C3%ADch_%C4%8Dtverc%C5%AF

Oštítkováno , , , ,

Okomentujte článek ...