Prach

Zdroje částic v Jihomoravském kraji a Brně

Jak je na tom z hlediska emisí částic Jihomoravský kraj? A které sektory se podílí na emisích PM10 a PM2,5 v Brně? Může za 80 % a více doprava, jak tvrdí někteří zastupitelé města? A jsou i v Brně zastoupeny lokální topeniště? Na to se pokusím odpovědět v následujících řádcích.

Minulý článek sloužil jako jakýsi obecný náhled do problematiky emisí (znečišťování) ovzduší. Zároveň byla ukázána situace v rámci celé ČR – emise suspendovaných částic byly vyjádřeny podílem jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích. Sektory NFR jsou členěny velmi podrobně, a jak jsem již uvedl, pro nižší územní celky nejsou tak podrobné kategorie k dispozici, protože by docházelo k příliš velkým nejistotám při výpočtu. Přesto lze na úrovni krajů či okresů použít poměrně dostačující rozdělení. Následující emisní bilance Jihomoravského kraje byla připravena z reportovaných emisí v rozložení EMEP-GRID [1] a členěných dle hlavních sektorů (GNFR) [2]. Použity byly hodnoty emisí PM10 a PM2,5 za rok 2015 (nejaktuálnější rok).

PM10

Emisní bilanci suspendovaných částic PM10 za rok 2015 zobrazuje následující graf.

Z grafu je patrné, že na emisích hrubší frakce se významněji podílí několik sektorů. Důležitý je sektor zemědělství, kam spadá jednak chov hospodářských zvířat (15 % emisí PM10 v JMK) a dále sektor zemědělství – ostatní, kam spadá např. emise z polních prací (orba, sklizeň apod.). Tento sektor je v Jihomoravském kraji zvláště důležitý a podílí se na zhruba 22 % všech emisí PM10. Spolu s tímto sektorem je pak spjata také větrná eroze, která sice není v emisní bilanci vykazována jako zdroj, přesto se může významně podílet na koncentracích PM10 v zemědělské krajině Jihomoravského kraje. Emise ze sektoru zemědělství – ostatní lze očekávat především v teplé části roku.

Dalším důležitým sektorem je doprava. Silniční doprava tvoří zhruba 19 % všech emisí PM10 v Jihomoravském kraji, přičemž dle celorepublikových dat lze odhadnout, že osobní automobilová doprava se na emisích sektoru doprava podílí cca 20 %, nákladní automobilová doprava nad 3,5 t se podílí zhruba 30 %, velmi podobně zhruba 30 % se na emisích PM10 podílí také otěry pneumatik a brzd a zhruba 20 % pak přispívá abraze vozovky. V emisních bilancích pak není započtena resuspenze, která je však ve spojitosti s dopravou důležitým faktorem ovlivňující koncentrace PM10 měřené na dopravních lokalitách (bude více rozebráno v jednom z příštích článků).

Kromě silniční dopravy se na emisích PM10 v Jihomoravském kraji zhruba 8 % podílí i nesilniční doprava, kam spadají zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně, apod.

Dalším velmi významným sektorem jsou lokální topeniště. Na emisích PM10 v Jihomoravském kraji se podílí zhruba 18 %, a to přesto, že jsou tyto zdroje v provozu pouze v topné sezóně (na rozdíl např. od dopravy či průmyslových zdrojů). Lze tedy konstatovat, že v topné sezóně je sektor lokální topeniště nejvýznamnějším zdrojem v Jihomoravském kraji a výrazně se podílí na plošném navýšení koncentrací PM10 v kraji.

Průmyslové zdroje se pak na emisích PM10 podílí zhruba 16 %, tento sektor se tedy na celkových emisích v Jihomoravském kraji podílí méně než lokální topeniště, přestože průmyslové zdroje jsou zdrojem emisí celoročně.

To jsou statistiky za celý Jihomoravský kraj. Jak jsou na tom jednotlivé okresy včetně města Brna (okres Brno – město) uvádí následující graf. Pro lepší srovnání již emise neuvádím v koláčovém grafu, místo něj používám skládaný sloupcový graf se stejnou délkou (100 %). V políčkách, kde není uvedeno číslem %, je podíl na emisích nižší než 5 %.

Z grafu vyplývá, že jednotlivé okresy se mezi sebou mírně liší. Zaměříme-li se na okres Brno-město, tak je patrné, že nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší je zde sektor průmysl. Ten je v okrese Brno-město zřetelně významnější, než v ostatních okresech. Dalším významným sektorem je doprava. Silniční doprava je v Brně zodpovědná zhruba za třetinu emisí PM10. Pokud se započte i nesilniční doprava, může se podíl na emisích vyšplhat někam k 38 % na znečišťování částicemi PM10. To je v ostrém kontrastu k vyjádření některých zastupitelů města, kteří tvrdí, že doprava zodpovídá minimálně za 80 % emisí této látky.

Kromě těchto dvou významných sektorů se na emisích PM10 v Brně podílí zhruba 11 % i sektor lokálních topenišť. To rovněž není nevýznamné číslo, přestože je spolu s okresem Břeclav nejnižší v Jihomoravském kraji. Oněch 11 % vyprodukují lokální topeniště pouze v topné sezóně, ostatní zdroje jsou bilancovány za celý rok! Podíl na emisích PM10 je tedy i v Brně v topné sezóně vyšší, zatímco v létě je prakticky nulový. Nejvyšší zastoupení sektoru lokální topeniště na emisích PM10 má okres Blansko, v ostatních okresech se hodnota pohybuje mezi 15 – 20 %.
Rovněž sektor zemědělství je v Brně velmi málo zastoupen – zhruba 8 – 10 %, zatímco ostatní okresy se pohybují v několikanásobku této hodnoty. V okresech Znojmo či Břeclav mají sektory Zemědělství – chov hosp. zvířat a Zemědělství – ostatní až 50 % podíl na emisích PM10.

Okres Hodonín má jako jediný významněji zastoupen i sektor Veřejná energetika díky elektrárně v Hodoníně.

PM2,5

Emisní bilanci suspendovaných částic PM2,5 za rok 2015 zobrazuje následující graf.

V případě emisí jemnější frakce PM2,5 se situace mění, výrazně méně se na těchto emisích podílí zemědělství, naopak narůstá význam zejména lokálních topenišť a také silniční dopravy.

Nejvýrazněji se na emisích PM2,5 v Jihomoravském kraji podílí sektor lokálních topenišť, a to téměř třetinou všech emisí, přestože zdroje jsou v provozu pouze v chladné části roku. V topné sezóně lze pokládat lokální topeniště za majoritní zdroj PM2,5.

Silniční doprava se zhruba čtvrtinou všech emisí PM2,5 je druhým nejvýznamnějším sektorem v Jihomoravském kraji. Dle celorepublikových dat lze opět odhadnout, že osobní automobilová doprava se na emisích PM2,5 sektoru doprava podílí cca 30 %, nákladní automobilová doprava nad 3,5 t se podílí zhruba 40 %, zhruba 20 % se na emisích PM2,5 podílí otěry pneumatik a brzd a zhruba 10 % pak přispívá abraze vozovky. Z toho je patrné, že otěry a abraze se emisně více podílí na hrubší frakci PM10, pro jemnější frakci PM2,5 jsou pak podstatnější spalovací procesy v motorech vozidel a jejich emise.

Emise PM2,5 ze sektoru průmysl zůstaly na obdobných hodnotách, jako v případě PM10.

Proti emisím PM10 došlo k výraznému poklesu podílu emisí na celkových emisích PM2,5 v sektoru zemědělství. Zejména v oblasti polních prací. Z bilance vyplývá, že se jedná zejména o hrubší frakci, což velmi dobře koresponduje s výsledky měřenými v lokalitě Kuchařovice v projektu zaměřeném na větrnou erozi (více v článku o větrné erozi).

A jak jsou na tom jednotlivé okresy z pohledu emisí PM2,5?

I v jednotlivých okresech je patrný pokles vlivu sektoru zemědělství na emise jemnější frakce PM2,5. Z hlediska chovu zemědělských zvířat se nad 5 % podílu dostaly pouze okresy Brno-venkov, Břeclav a Znojmo, z hlediska ostatní zemědělské činnosti pouze okres Znojmo.

O to výraznější je nyní podíl zejména lokálních topenišť, který se v případě okresu Blansko blíží k 50 % podílu na emisích. Ve městě Brně, přestože má centrální zásobování teplem, je podíl lokálních topenišť na emisích PM2,5 přes 17 %. A opět je nutné zopakovat, že bilance se dělají pro všechny sektory za celý kalendářní rok, avšak lokální topeniště jsou v provozu pouze v topné sezóně.

Vyšší podíl na emisích PM2,5 má proti PM10 rovněž sektor doprava. Silniční doprava v Brně se na emisích PM2,5 podílí zhruba 43 %, nesilniční doprava je do 5 %. Lze tedy opět s úspěchem vyvrátit tvrzení, že doprava může za 80 a více % znečišťování ovzduší částicemi v Brně.

A teď vůbec to nejdůležitější, co je potřeba si uvědomit při práci s emisemi a vlivem na kvalitu ovzduší. Emise v Brně ≠ imise v Brně!!! Toto jsem se již několikrát snažil vysvětlit, přesto jsou lidé, kteří to nechtějí nebo neumí pochopit. Po „vypuštění“ částice do ovzduší může docházet k jejím změnám, někdy i reakcím, ale zejména k transportu v závislosti na meteorologických podmínkách. Znečištění ovzduší neuznává hranice okresů, krajů ani států. A titíž lidé, kterým nedělá problém pochopit, že k nám může doputovat prach ze Sahary nebo z Aljašky, mají najednou problém pochopit, že podobně může do Brna přijít prach z okolních obcí – ať už ze zemědělské činnosti v létě, nebo z lokálních topenišť v zimě. Zvláště v zimě je tedy možné pozorovat plošný nárůst koncentrací prašnosti na všech lokalitách.

Nejlépe to lze pochopit na příkladu konvičky s vodou a čajem. Když si dáte do konvičky s vodou pytlík s čajem, dojde za chvíli k „zabarvení“ veškeré vody. A úplně stejně se šíří i prašnost v ovzduší. Vzduch je stejně jako voda tekutina a platí pro něj stejné zákony. Bohužel někteří lidé stále tvrdí, že kolem Brna je jakási neviditelná stěna, která brání šíření znečištění odjinud, a že v Brně pochází veškeré znečištění pouze z brněnských emisí (konkrétně aut). Jinak řečeno, dáte pytlík s čajem do vody, celá konvička se krásně zabarví, jen uprostřed zůstane čirá voda …

Právě kvůli větší komplexnosti nelze pouze suše konstatovat, že někde je překročen limit, a může za to pouze ten a ten zdroj (aneb když do konvičky dáte ovocný a zelený čaj, a za chvíli se napijete. Můžete tvrdit, že pijete pouze zelený čaj?). Bohužel analýzu situace dnes nikdo nechce, zato se bez detailnějších podkladů vymýšlejí nová a stále dražší opatření, která však často naprosto minou cíl.

Do dalších kapitol, věnovaných už imisím a koncentracím prašnosti měřeným v kraji, je potřeba mít na paměti skladbu emisí, ale také to, že ne všechny zdroje jsou „v provozu“ celoročně. A zejména to, že znečištění se může šířit a nezůstává pouze v místě, kde bylo „vyprodukováno“.

A to je pro dnešek vše :-). Pokud míříte na dovolenou, tak přeji ať se vydaří a ať ji prožijete v klidu.

[1] C. Umweltbundesamt, „The new EMEP grid in geographic coordinate system,“ [Online]. Available: http://www.ceip.at/new_emep-grid.
[2] EIONET, „Reporting obligation for: National Emission Ceiling Directive (NECD) – National gridded data of emissions by source category (GNFR),“ 2015. [Online]. Available: http://rod.eionet.europa.eu/obligations/749/overview.

Oštítkováno , , ,

Okomentujte článek ...